Radim Novotný z Třeště se nedávno objevil na televizních obrazovkách jako soutěžící v populární vědomostní soutěži Na lovu. Epizoda s jeho účastí se vysílala 12. května, ačkoliv samotné natáčení proběhlo už koncem března.

„Soutěž sleduji pravidelně a vždy mě bavilo porovnávat si své znalosti se soutěžícími i lovci,“ popisuje Radim s tím, že ho k účasti dlouhodobě pobízela manželka s dcerami.

„Často mi říkaly, že mě přihlásí, protože věděly, jak mě to baví.“ Nakonec ale přihlášku odeslal sám.

Cesta do studia však vedla přes dvě kola online castingu. „Byla to výborná zkušenost, samotné natáčení bylo naprosto neskutečné. Připadal jsem si jako v Jiříkově vidění,“ líčí.

Než padla první klapka, režisér týmu detailně vysvětlil celý průběh pořadu. Soutěžící se dozvěděli, jak reagovat v případě technických problémů nebo kam směřovat pohled do kamery. Zjištění, že bude soutěž otvírat, Radima dostalo. „Začala se mi třást kolena. Nechtěl jsem být úplně první, ale stalo se,“ vzpomíná.

Největší nervozita přišla až v momentě, kdy vstoupil do studia. Hlavní výzvou pro něj nebyly kamery, ale vlastní tréma a nejistota.

„Kamery jsem během hry přestal vnímat. Nejtěžší byl ten první moment, když jsem si sedl za soutěžní stolek. V hlavě mi běželo jen: hlavně zvládnout úvodní kolo, pak se uvidí.“

Napětí vystupňovalo i zjištění, že proti němu nastoupí „doktor Vševěd“, nejúspěšnější z lovců, který vyhrává zhruba 86 % her.

„Vzpomněl jsem si na slova režiséra, který nám řekl, že kdo přijel hlavně vyhrát, měl si vybrat jinou soutěž. Na lovu je primárně o zábavě a výhra je příjemný bonus.“

Radim se při hře spoléhal na vše, co mu kdy utkvělo v hlavě, a také trochu na štěstí. „Největší strach jsem měl z otázek týkajících se chemie a matematiky.“

O jeho účasti věděla jen nejbližší rodina. Po odvysílání pořadu ho ale překvapila pozitivní odezva okolí.

„Spousta lidí mi gratulovala k odvaze. Mnozí přiznali, že by sami do soutěže nešli.“

Z natáčení si navíc odnesl i vtipnou vzpomínku na moderátora Ondřeje Sokola.

„Padla otázka ohledně hokejové haly, na kterou odpovídala moje kolegyně. Ondra se na mě podíval a řekl, že odpověď je určitě správná, protože vypadám spokojeně, a pak dodal, že vypadám jako spokojený Bruce Willis.“

Ve finále sice jeho tým výhru neobhájil, přesto Radim na celý zážitek vzpomíná s úsměvem. Jako dlouholetý sběratel autogramů navíc využil příležitost a požádal o podpis některé známé osobnosti ze štábu.

„Oslovil jsem Dominika Landsmanna, Ondřeje Sokola i doktora Vševěda. Dominik mi podepsal kartu, Ondřej mi věnoval svou fotografii. Doktor Vševěd u sebe žádnou neměl, ale slíbil, že mi ji zpětně dodají. A skutečně, do dvou týdnů mi přišla poštou i s věnováním.“