Česká televize zařadila sochaře z Havlíčkova Brodu a někdejšího dlouholetého pedagoga SUŠ grafické Jihlava Radomíra Dvořáka mezi šestici tvůrců, jejichž dílu věnovala svůj dokumentární cyklus Krajinou soch. 

Ve společnosti sochařů Jaroslava Róny, Davida Černého, Pauliny Skavové, Kurta Gebauera a Radima Hanke představila Česká televize krajinářskou sochařskou tvorbu Radovana Dvořáka, umělce spojeného zejména s oblastí Posázaví. Díl pořadu Krajinou soch – Sochy Radomíra Dvořáka uvedla na ČT ART 19. března. Zhlédnout jej lze v archivu ivysílání ČT. 

Sochař a kameník Radomír Dvořák (* 1959 v Havlíčkově Brodu) tvoří zejména z tvrdé lipnické žuly. Absolvoval pedagogickou fakultu Univerzity v Hradci Králové, obor výtvarná výchova a grafika.  

Po řadu let vyučoval sochařinu na SUŠ grafické v Jihlavě. Se svými studenty zde realizoval sochařská sympozia např. na školní chatě ve Vysoké nebo v rámci tvůrčí dílny Zooart v Zoologické zahradě Jihlava. 

Jedna z Dvořákových kamenných soch (průhled jakoby uzávěrkou fotoaparátu směrem k sokolovně) je např. umístěna v jihlavském parku Smetanovy sady. Dvořák je také autorem jihlavského památníku demokracie, sochy Klíče. 
Jeho sousoší Trojcestí stojí uprostřed kruhového objezdu ve Štokách. V Nizozemí např. realizoval monumentální pískovcový reliéf Komunikace.

Skalní triptych
Režisér a scenárista Patrik Ulrich a dramaturg Josef Albrecht však v pořadu Sochy Radomíra Dvořáka představují tohoto tvůrce zejména jako haškologa. 

Pořad představuje jeho haškovskou sochu Hlava 22 umístěnou na zelené turistické trase u obce Dolní Město na Lipnicku, anebo sochu Nomen omen poblíž sochařova ateliéru v Lipnici nad Sázavou. 

Nosným tématem je Dvořákův triptych skalních reliéfů Národní památník odposlechu, realizovaný v okolí Lipnice. Jde o díla Zlaté oči, Brettschneiderovo ucho a Ústa pravdy. Sochař se v nich vyjadřuje k tématům všudypřítomného monitoringu ve 21. století či odposlechů v totalitním režimu. 
Pořad zavádí diváka též na hrad Lipnici se sochařskou expozicí Radomíra Dvořáka a do tamního Haškova domku. 

Další zastávkou jsou mahlerovská Kaliště (rodná obec skladatele), kde R. Dvořák zhotovil památník 1. světové války s motivem kantáty Píseň o zemi a s žulovým prvkem „heraldického kotrmelce“ českého dvouocasého lva a dvouhlavého habsburského orla.
V severní části Havlíčkova Brodu představuje dokument sochu Andělský kříž. V obci Svatý Kříž pak sochu Sousoší Járy Cimrmana. 

Technické finesy 
S využitím záběrů z dronu dokument představuje přírodu Vysočiny. Sochař Dvořák v dialozích s průvodcem Robertem Nebřenským detailně přibližuje genezi vzniku těchto svých děl, jejich filozofii i technické okolnosti a zajímavosti z jejich tvorby. 
U písma na soše Hlava 22 např. uvádí, že jeho životnost (a tedy zachování psané formy českého jazyka pro případné budoucí znovurozluštění) je okolo deseti tisíc let. 

Jak např. vysvětluje, inspiraci k vytvoření skalních reliéfů u Lipnice získal před lety v Asuánu, v žulových faraonských lomech v Egyptě: „Tehdy jsem byl fascinován tím, co lidé dokázali před pěti tisíci lety, a my máme přece k dispozici nové technologie… Ale protože pracuju na Lipnici, tak tady, ačkoli něco myslíte naprosto vážně a seriózně, tak se to díky géniovi loci Jaroslava Haška vždycky zvrhne v nějakou taškařici, satiru nebo ironii.“ 

Z technických řešení vysvětluje autor např. finesu, kterou se dostal nevyjímatelný kulatý kamenný šém do skalní sochy Ústa pravdy. Stalo se tak z druhé strany za pomoci šachty a štoly.