Plná životního optimismu rozšířila 3. června řady stoletých občanů Vysočiny paní Vlasta Sedláčková z Jihlavy. 

Rodačka z Moravských Budějovic přišla do krajského města před 84 lety, hned po vystudování obchodní školy.

„Bydlela jsem s rodiči a mladším bratrem v domku se zahradou, kde rodiče hospodařili. Co vypěstovali, to prodávali na trzích,“ vzpomíná s tím, že tatínek byl velice šikovný. „Dodnes vidím můj pokojíček s bílou postelí, toaletkou a skříní, kterou mi udělal,“ referuje.

„Můj šéf věděl, že s počítáním se na mě může spolehnout. Párkrát to po mně překontroloval a pak jsem přídělové hospodářství dělala sama,“ přibližuje paní Vlasta s dodatkem: „Čísla byly moje parketa.“ V průběhu let pak pracovala jako účtařka v divadle či například ve spořitelně.

V Jihlavě si ovšem našla nejen práci, ale i manžela. Ten do hlavního města Vysočiny přišel ze Světlé nad Sázavou. Svatbu měli v roce 1948.

Ještě předtím si paní Vlasta splnila jeden svůj velký sen. V roce 1946 si udělala řidičský průkaz a koupila si vlastní vůz, na který jí půjčila maminka. „Když startoval, tak zvonil,“ mluví o automobilu Aero 662, které mělo přezdívku „cililink“ podle charakteristického zvuku při spouštění motoru.

Projela kus světa – jejím snem bylo mít vlastní cestovní kancelář. „Když ale přišly děti, plány se změnily,“ přiznává.

Paní Sedláčková vychovala dvě dcery. „Stáňa je starší, Eva je mladší,“ přibližuje. Má tři vnuky a šest pravnoučat.

„Když byly děti malé, tak se člověk musel otáčet. Ale jakmile jsme ušetřili nějaký peníz, rádi jsme s nimi jezdili na výlety. Všude jsme stanovali,“ vzpomíná a zdůrazňuje, že bylo praktické umět řídit auto. „Když byl manžel unavený, tak jsme se aspoň mohli v řízení vystřídat,“ usmívá se.

Už dva roky žije v Sociálním centru Kraje Vysočina na Rantířovské ulici.

• km  | 20.08.2025 10:26  | Reagovat
  
  ...... práce, pravdu, práce.......snad si článek. nepřečtou asocialove z demolice.........jinak nás bude čekat práce na bomby, rusaky a zisky Lipské i burzy až do smrtí...,.........