Vracíme za relativně malé peníze do života téměř 90 % onkologicky nemocných dětí v České republice, uvádí přední český dětský onkolog prof. Jaroslav Štěrba.  

Kolik je v České republice ročně dětských onkologických pacientů? 
Zhruba 400-450, záleží na tom, co všechno do toho počítáme, protože se rozšiřuje počet pacientů, kteří potřebují onkologickou léčbu, o kterou se dřív staraly jiné odbornosti. 

Je to hodně, nebo málo z pohledu třeba evropského měřítka?  
Nijak to nevybočuje. Ani v narůstání počtu pacientů se Česká republika nijak neliší od ostatních států Evropy. Takže žádná dramata se nedějí, co se týče výskytů dětských nádorů.
Rozhodně se nedá ani říct, že by bylo víc dětských nádorů v místech nějakého znečištěného životního prostředí severních Čech nebo severní Moravy. Co je zajímavé, zdá se, že největší koncentrace je okolo dálnice D1. Do jaké míry to souvisí s radonovým podložím, to jsou věci, o kterých se pouze spekuluje. 

Příčiny známe jen u 17 % dětí 
 

Ví se, proč děti onemocní?  
U velké většiny dětí nevíme, proč onemocněly, neví to nikdo na světě. U 17 % dětí víme, že u nich existuje nějaká rodová dědičná vloha, nějaká predispozice, a to číslo narůstá, protože se zlepšuje naše poznání. 
Ne, že by se to zhoršovalo, ale čím víc toho víme, čím víc vyšetřujeme, tím víc nacházíme. Dopad do klinické péče je pak jednoznačný. 

Jak moc příchodem uprchlíků z Ukrajiny narostl počet onkologicky nemocných dětí? 
Samozřejmě máme nárůst počtu pacientů z Ukrajiny, to je realita. Jsou to nějaké desítky. 
Česká republika je jednou z těch, která přijímá nádorem nemocné děti a myslím, že to je velmi dobře. Osobně nepochybuji o tom, kdo je oběť a kdo je viník. Myslím, že je potřeba pomáhat a já neumím nic jiného, než se snažit kurýrovat děti. A tak se snažím kurýrovat děti, které za nic nemohou, a kterým někdo rozbombardoval jejich nemocnici. Tak se o ně staráme. 
Děti z Ukrajiny jsou ale férově rozdělovány po celé Evropě. Nejvíc v přepočtu na počet obyvatel jich přijalo Polsko.

Do kolika let je vlastně člověk dítětem? 
Nula až 18 let plus 364 dnů. Nedodržujeme to zcela striktně k nevoli úředníků, protože i mladý dospělý občas chytne dětský nádor.  
Naši kamarádi ze Žlutého kopce (brněnská nemocnice) nám říkají: Má dětský typ nádoru, vemte si ho. Jenže on se už nevejde do dětské nemocnice podle administrativních pravidel. My je tam máme a léčíme je, třeba i dvacetileté. 

Více v tištěném vydání JL s datem 10. 6.