Polenští skauti oslavili v závěru dubna 100 let trvání Junáka ve městě svěcením vlajek při mši svaté a odpoledním setkáním ve své stále ještě novotou vonící klubovně. 
Oslavy zahrnovaly zpěv skautské hymny, vztyčení vlajky a pamětníci a příznivci si během akce zavzpomínali na historii skautingu a prohlédli si kroniky.

Současný vedoucí organizace Václav Kratochvíl zdůraznil, že skaut v Polné má to štěstí, že má stále rostoucí členskou základnu a kvalitní vedoucí. „Vedení organizace jsem převzal v roce 2014. Do té doby jsem dělal zástupce Bejzovi,“ vzpomíná Kratochvíl.
V té době se v polenském skautu pomalu rozpadal chlapecký oddíl. „Proto se Bejza rozhodl, že se k oddílu vrátí, aby ho vytáhl zpátky nahoru,“ vysvětluje současný vedoucí změny ve vedení polenské organizace, respektive střediska. 
Podařilo se vybudovat základnu na Ochozu. „Jako další cíl jsme si dali, že bychom chtěli udělat něco s klubovnami. Původně jsme měli opravovat původní, ale nakonec jsme získali pozemek od města a postavili si klubovnu novou,“ říká o nemovitosti, která se nachází v Nerudově ulici. 

„To, co jsem si předsevzal, se snad splnilo. Jsem člověk, co rád buduje, staví. Takže teď je potřeba, aby po mně přišel někdo, kdo se bude věnovat lidem. Prostory už na to jsou,“ míní současný vedoucí polenského skautského střediska. 
Ke skautu se Václav Kratochvíl dostal prakticky hned po revoluci. Do organizace vstoupil podle svých slov v roce 1990. „V té době mi bylo nějakých osm nebo devět let. Nějak jsem se tam ocitl. Ani sám nevím jak. Nejspíš někdo přišel za rodiči, že se v Polné zakládá skautský oddíl a je do něj třeba získat členy, takže skautovat jsem začal společně s bráchou,“ vzpomíná. 

Odjel na první tábor. Pak už vedl družinu, poté oddíl, vykonával také správce na základně, byl i zástupce střediska, až to dotáhl na současného vedoucího, kde setrvává nepřetržitě nyní už více než deset roků.
Funkcionařit začal ve skautu už jako teenager. „Mám jen strach, abychom nedopadli jako Svazarm. Tam taky budovali a budovali z ničeho. Na konci měli hotely, autobusy a letadla. I naše organizace bohatne. Jsme tu desítky let. Stavíme klubovny, máme tábořiště, což polyká lidské zdroje, protože to všichni dělají zadarmo a začínají chybět lidi, co si vzali batohy a na louce si postavili tábor. Chybí návrat ke kořenům, ale prakticky to udělat nejde,“ míní.

Řešením by podle něj bylo nic nebudovat, nestavět. Nic nedělat a skautovat. Jenže to také za současné situace dost dobře nejde. Novou klubovnu v Polné skauti otevřeli v roce 2022.
„Než jsme začali stavět, tak jsme objížděli jiné klubovny s dotazem, co by dnes na ní udělali jinak. Člověk jednou větou ušetří asi tak 200 tisíc korun, protože se zeptá na chyby předchůdců. My už také víme, co bychom dnes udělali jinak,“ vysvětluje Kratochvíl.
„Být u takto významného historického milníku je krásné. Vždycky ale také je za tím spousta práce. Užíváme si to, protože nás výročí zastihlo na vrcholu nebo v minimálně velmi dobré kondici,“ říká současný vedoucí polenského střediska Václav Kratochvíl.
Na rozdíl od jiných organizací v regionu nemají vůbec problém s nedostatkem členů. Naopak. „Každý rok rosteme. Máme nacpané oddíly. Naopak řešíme, jak to udělat, abychom poptávku po tom, být ve skautu, pokryli. Na vedoucích úrovních máme velmi schopné lidi,“ přibližuje Kratochvíl.

V novém zázemí, které skauti svépomocí dokončili před třemi lety, se při výročí setkali pamětníci, příznivci organizace. Všichni společně zavzpomínali mimo jiné při pohledu do kronik, které byly volně přístupné.
Právě z výročního setkání vznikne i originální tričko, na kterém budou napsána hesla, co pro jednotlivé pisatele znamená, když se řekne skaut.