Možná hlučnost větrných elektráren není tématem jen pro obce napříč Vysočinou, ale také pro krajské hygieniky. Odborníci na hluk z celé republiky se nejen kvůli tomu sjeli v půli května do Rytířska u Jihlavy.
Na mapě regionu momentálně prakticky nenajdete samosprávu, která by v poslední době nemusela řešit nájezd investorů s nabídkou výstavby větrného parku v obecním katastru výměnou za roční příspěvky do rozpočtu v řádu milionů korun.
Mluvčí hygieniků na Vysočině Jana Böhmová uvedla, že větrné elektrárny a jejich hlučnost jsou proto živým tématem také i pro ně. 

„Tím, že se řeší nejen na Vysočině, ale po celé republice, jestli se budou stavět nové větrné parky, tak jejich potencionální hlučnost a řešení této problematiky je zase aktuální,“ přiznává mluvčí krajských hygieniků.
Právě na poradě odborníků z jednotlivých krajských hygienických stanic se v Rytířsku diskutovalo o větrných elektrárnách jako o zdrojích hluku. 
K tématu se vyjadřovali také členové Národní referenční laboratoře pro komunální hluk a zaměstnanci ministerstva zdravotnictví.

Souběžně a jen o dva kilometry dál řešili dopady možné výstavby čtyř větrníků v sousedním Kozlově. Soukromá společnost z Karlových Varů chce na území obce realizovat investici za bezmála miliardu. Obci za to nabízí do rozpočtu za 25 let provozu celkem 144 milionů korun bez zohlednění inflace. 

Na jednání se řešil i hluk z větrníků. Výška každého tubusu má atakovat hranici 200 metrů, přičemž délka jedné lopatky má být 86 metrů. Zástupce investora na schůzce Pavel Mrva obavy lidí z hlučnosti rozptyloval.
„Ve vzdálenosti 200 metrů od větrné elektrárny už neslyšíte naprosto vůbec nic,“ řekl například desítkám lidí v zaplněném přísálí kulturního domu na prezentaci, která se v obci konala před necelými dvěma týdny. 
Obec kvůli větrníkům po velkých prázdninách školáků uspořádá anketu. Investor garantuje, že od zastavěného území obce by nejbližší elektrárna měla stát přibližně 900 metrů. Ostatní jsou v delší vzdálenosti, která podle něj přesahuje víc než jeden kilometr.