Z původních tří mladých žirafích samců v Zoo Jihlava zbývá momentálně pouze jediný, chovný samec Paul. Ten by měl být ještě letos přesunut do zoo ve Dvoře Králové nad Labem. 

„Musíme to ale udělat tak, abychom nezůstali bez žiraf, byť třeba jen expozičně se samcem, který nepáří,“ ujišťuje ředitel Zoo Jihlava Jan Vašák.   
Jihlava se podle něho bude zároveň snažit s pomocí koordinátora chovu najít trojici samců, kteří zde dosáhnou dospělosti. Pokud se pak jeden či dva z nich dostanou dále do chovů, bude to ze strany Zoo Jihlava benefit pro chovný program. 

Při současných požadavcích na podmínky chovu podle Vašáka nebude Jihlava schopna žirafy množit: „Ono by to na sílu se zatnutými zuby šlo, že bychom tady ty žirafy chovali. Měli bychom ale úplně narvaný barák a riskovali bychom tam docela i závažné zranění u zaměstnanců.“ 
Když Jihlava s žirafami začínala, byly podle J. Vašáka desítky samců, kteří urgentně potřebovali umístění. V chovu však posléze nastal docela propad. Narozená mláďata nyní sice jsou, ale jsou ještě relativně malá, 

„Teď je potřeba vykomunikovat, aby náš samec šel pářit do Dvora, aby naplnil to, proč se v tom chovu narodil. A aby ho tady nahradily jiné žirafy. A o tom teď probíhají jednání, která nevedu přímo já, ale kolegové,“ popisuje ředitel zoo.  

Zahrady spolupracují
Podle mluvčí Zoo Jihlava Simony Kubičkové spočívá spolupráce zahrad právě v tom, že samce, který je geneticky cenný, si neponechá expozičně, ale poskytne ho do chovu. K samotnému převozu Paula do Dvora Králové, kde se bude pářit, připraví zoo větší akci.  

Jak Kubičková dodává, žirafí samci tvoří i v přírodě mládenecké skupiny: „Je to pro ně přirozené. Jsou skupiny samic s mláďaty, poblíže je jeden samec, který si je hlídá. Mladí samci, když dospívají, postupně z mateřské skupiny odcházejí a žijí buď samostatně, anebo spíše tvoří tyto bakalářské, anebo mládenecké skupiny. Nabývají zkušenosti v zápasech mezi sebou, aby si pak časem získali ty svoje holky.“ 

V tom podle Kubičkové spočívá také edukační přesah činnosti zoologické zahrady: „Vysvětlovat návštěvníkům, že není špatně, že tady jsou dva nebo tři žirafí kluci. Takhle je to i v přírodě.“ 

„Samec se potřebuje obouchat, aby potom do skupiny šel zralý samec a ne klouček, který od samic dostane co proto,“ potvrzuje J. Vašák. Podobný princip podle něho funguje nejen u kopytníků, ale také např. u primátů, pokud chtějí chovatelé dosáhnout další generace cenných zvířat.  

Bluetongue
Jihlava tedy napříště půjde u žiraf cestou, kdy se zde vždy protočí trojice mladých samců.  
V tuto chvíli ale situaci ve výměně žiraf komplikuje bluetongue - katarální horečka ovcí, která postihuje také kozy a skot. „Nesmíte zvíře převézt z místa, kde horečka je, do místa, kde není,“ vysvětluje Vašák.  

V Česku se onemocnění objevilo po 15 letech na podzim 2024, proti nyní šířenému sérotipu zatím neexistuje schválená vakcína. Choroba se šířila zejména ve Francii, Německu, Dánsku či Lucembursku. Nebezpečná je pro domácí i divoce žijící přežvýkavce, přenáší se krev sajícím hmyzem, konkrétně tiplíky. 

Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v oblasti dutiny ústní, nozder, víček, uší, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici dutiny ústní se objevují krváceniny a vředy. Mortalita je ale nízká, nedosahuje ani jednoho procenta.