Na jeviště Horáckého divadla (HDJ) vstupuje klasika, veršovaná tragédie Johanna Wolfganga Goetha Faust v překladu Radka Malého a Otokara Fischera a v autorské úpravě Jakuba Čermáka. 
Dramaturgyně inscenace Barbora Jandová řadí Fausta k archetypálním postavám divadelní literatury vedle Shakespearova Hamleta, Cervantesova Dona Quijota či Ibsenova Peer Gynta.    
Podstatu faustovského mýtu vidí v touze po poznání a smlouvě, resp. sázce s ďáblem, v myšlence, jakou cenu jsme ochotni za ni zaplatit.  
„Faust je zosobněním hledání naplnění - vystudoval vše, co se dalo, ale stejně má pocit, že mnoho nepoznal. Faustovský mýtus zahrnuje touhu po poznání stejně jako neustálou nespokojenost a nenasytnost. Vytrvalé hledání smyslu života, které nedochází naplnění,“ uvažuje Jandová. 

Faust jako lidová legenda a dílo světové literatury má řadu výkladů a interpretací. V Jihlavě se inscenace ujal Jakub Čermák (dvacet let působil v nezávislé divadelní skupině Depresivní děti touží po penězích), od letoška umělecký šéf a kmenový režisér Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. 

V Jihlavě už Čermák Goetha úspěšně inscenoval. Od září 2019 až dodnes je na repertoáru Malé scény HDJ jeho zpracování Utrpení mladého Werthera.
Covid poté zhatil dohodnutou režii na Velké scéně HDJ, na podzim 2021 tedy následovala online premiéra další inscenace pro Malou scénu, a sice teenagerskému publiku určená adaptace povídek Boženy Němcové s názvem Tajemství, šílenství, podivnost, láska. Ženy Boženy Němcové. 

Velké úspěchy u publika i kritiků pak provázely Čermákovu jihlavskou adaptaci Bergmannových Šepotů a výkřiků z prosince 2022. Herečky Lenka Schreiberová a Barbora Bezáková byly za své role v ní nominovány na Ceny Thálie.
Pokud jde o Fausta, podle dramaturgyně Jandové se do jejího jihlavského jevištního ztvárnění propisuje Čermákův režijní rukopis spočívající ve výtvarně působivé obrazivosti a emocionálně i výkladově silné interpretaci.
Goethovo „nehratelné knižní drama“ podle ní režisér převádí do vizuální podoby a vnímání 21. století. 

Sázka/smlouva se zde klasicky odehrává mezi umírajícím vědcem Faustem a Ďáblem, který mu nabízí „druhou šanci“. Neděje se tak ovšem v alchymistické laboratoři 16. století či ve studovně Goethova 18. století. Jak prozradila Jandová, v surovosti a osamocenosti naší doby se tentokrát Faust na konci svého života ocitá v novodobém předpeklí – v nemocniční LDN.
Koncepce představení vede diváka k neodvratné jistotě, že každý z nás bude, podobně jako Faust, na konci své životní dráhy bilancovat a ptát se, čeho dosáhl a čeho lituje.

Více v tištěném vydání JL s datem 18. 2.