Společný projekt Ústavu dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR) a Městského muzea Polná (MMP) přinese v rozmezí let 2024 – 2026 záchranu nejstarších fotografií ze sbírky muzea. Projekt je realizován v rámci programu Regionální spolupráce AV ČR a Kraje Vysočina.

Podle Petry Trnkové, odpovědné řešitelky projektu z ÚDU AV ČR, přesahuje vybraný materiál svým kulturním a historickým významem hranice regionu.
„V první fázi projektu se zaměříme na soubor šesti daguerrotypií pocházejících z prvního desetiletí dějin fotografie a úzce spjatých s významnou osobností tzv. českého národního obrození Antonínem Pittnerem,“ upřesnila Trnková. 

Jak vysvětluje, byla daguerrotypie, zveřejněná v roce 1839 francouzským malířem a vědcem Louisem J. M. Daguerrem, první fotografickou technikou, která se ujala v praxi: „Daguerrotypický obraz vytvořený na povrchu postříbřené měděné desky je velmi citlivý na mechanické poškození, a proto jsou daguerrotypie zpravidla adjustovány pod sklem v rámech či kazetách.“

Každý kus daguerrotypie je navíc unikátní. Také všechny dochované polenské daguerrotypie jsou proto velmi cenné.
Další fáze projektu bude věnována konvolutu sedmi velkoformátových tabel, jež obsahují desítky exemplářů obrazově, a podle odborníků také technologicky značně rozmanitého materiálu z historie i prehistorie fotografie. 
Zde jsou podle Vyskočilové zastoupeny různé formáty, techniky i autoři, typy vyobrazení či adjustací. Jednotlivé části souboru vykazují i velice rozdílnou míru a druhy poškození.

Záchrana i prezentace
Podle ředitelky polenského muzea Aleny Vyskočilové, která vede řešitelský tým MMP, je cílem společného projektu muzea a Akademie věd nejen výzkum a odborné vyhodnocení materiálu v kontextu dějin fotografie a regionální historie, ale také technologický průzkum, konzervování, restaurování a digitalizace vybraných sbírkových objektů. 

Snahou řešitelů je prohloubit veřejné povědomí o kulturním a společenském významu Polné v polovině 19. století a o její bohaté historii, ale zejména dlouhodobá ochrana dochovaných snímků. Na projektu se proto podílí také restaurátoři a fotografové vědeckého ústavu.  
Členy řešitelských týmů jsou dále za MMP Patrik Pařízek či Lukáš Rosecký, za ÚDU AV ČR pak Tereza Cíglerová, Kateřina Doležalová, Anežka Pithartová či Vlado Bohdan.

Jak vysvětlila A. Vyskočilová, vzácné fotografie budou v příštích dvou letech dvěma výstavami v muzeu i v online prostoru představeny také veřejnosti. Ošetřené předměty a výsledky výzkumu muzeum odprezentuje také formou vědecké studie a na internetu.