Ambice obhájit na mistrovství České republiky všech kategorií loňské výsledky naplnili závodníci Atletiky Jihlava měrou vrchovatou. Někteří dokonce překonali očekávání. „Byla to jedna z našich nejúspěšnějších sezon, s individuálními výkony jsme nadmíru spokojeni,“ konstatoval klubový předseda a trenér Pavel Nosek.    

Dámám roste výkonnost
Krásně se to oddílovému šéfovi počítalo… Bilance z republikových šampionátů v hale i pod otevřeným nebem čítala 13 cenných kovů (pět zlatých, šest stříbrných, dva bronzové). Dámy drtivě porazily muže. Na stupních vítězů stály desetkrát.

„Holky potvrdily, že jihlavská atletika v současnosti stojí na nich. Celou kariéru pracují na tom, aby dosáhly úspěšných výsledků, a jejich výkonnost postupně roste,“ chválil Pavel Nosek.

Nejpilnější sběratelkou medailí byla dorostenecká reprezentantka Klára Vavřinová, která se třikrát radovala z mistrovského titulu (60 a 100 m překážek, sedmiboj). „Je cílevědomá a zarputilá, má správně nastavenou hlavu. Každá medaile ji hodně bolí, protože má všechno vydřené,“ charakterizoval Pavel Nosek ženskou klubovou jedničku.

Obrovská škoda, že juniora Mikuláše Dreisiga na jaře opakovaně pronásledují zdravotní problémy. I on určitě má potenciál vozit z velkých závodů „placky“ po hrstech. 

Návrat do 1. ligy
Dámy korunovaly sezonu úspěchem v soutěži družstev, kde po 14 letech vrátily Jihlavu na prvoligovou mapu. V baráži na přímý postup nedosáhly, ale i 5. místo, s ohledem na výsledky vyšších lig, nakonec k posunu stačilo. 

„Je to další předsezonní splněný cíl. Pro naše mladé holky to bude cenná zkušenost. Chceme se v soutěži co nejrychleji rozkoukat a udržet ji. Porovnával jsem prvoligové výsledky s naší výkonností a vycházel mi průměr dané skupiny. Záchrana není nereálná,“ domnívá se Pavel Nosek.

Zatímco ženy českou druholigovou skupinu vyhrály, muži sestoupili. Ani případný start olympionika Eduarda Kubelíka, jemuž je první i druhá liga malá, by týmu nepomohl… „Nedostatek kluků v atletice je celorepublikový problém. Jihlavská atletika má smůlu, že se teprve dostává z nějakého středu do pater, kde již dávno měla být. Doufáme, že chlapi dorostou a snad vybojují druhou ligu zpátky,“ vysvětlil Pavel Nosek. 
Druhým nejlepším družstvem klubu se staly žákyně. Na šampionátu Čech obsadily osmé místo.

Kubelík pod pěti kruhy
Atletika Jihlava dodala do krajské reprezentace pro českou letní olympiádu dětí a mládeže čtveřici jmen, konkrétně Martina Honzu, Jáchyma Jaroše, Kateřinu Noskovou a Karlu Přibylovou. Hlavní pozornost všech klubových členů ale byla upřena do Paříže, kde na opravdových olympijských hrách debutoval sprinter Eduard Kubelík. Podle atletických pramenů se představil pod pěti hruhy jako historicky první jihlavský závodník. 

„Pro region, město i náš klub je to obrovský úspěch a pro Edu zkušenost k nezaplacení. Jsme na něj velice hrdí. Ačkoli je obdařen talentem, na startu svojí kariéry Eda neplánoval, že bude jednoho dne takhle vysoko,“ prozradil Pavel Nosek.

Logicky se nabízí otázka, jestli Jihlava není Eduardu Kubelíkovi malá, a neodejde na lepší adresu? „Eda opakovaně řekl, že bere klub jako svoji rodinu, rád nosí klubové barvy, rád reprezentuje Jihlavu a rád tady trénuje. Když je příležitost, jezdí s námi na soustředění. My ani on nemáme snahu, aby někam přestoupil,“ odpověděl Pavel Nosek.     

Volání po tunelu
Ambice, dosažené výsledky a rostoucí členská základna nekorespondují s podmínkami a zázemím, jaké jihlavští atleti mají k dispozici. Citelně jim chybí především tréninkový tunel, v kterém by během nevlídného počasí a zimní sezony nalezli potřebné útočiště. Zatímco v Třebíči již roste, v Jihlavě se nad jeho podobou a umístěním teprve uvažuje…  

„Do prostředí stadionu Na Stoupách by ideálně zapadl. Jako oddíl jsme začali na vizualizaci pracovat a rádi bychom na tohle téma otevřeli diskusi s městem. Krajská metropole si atletický tunel zaslouží. Nechceme nějakou předraženou megastavbu za stovky milionů korun. Osmdesátimetrový tunel se čtyřdráhou by postačil nejenom nám, ale i fotbalistům, kteří tady v zimě běhají,“ upřesnil Pavel Nosek.    

Atletickým reprezentantům by tunel ušetřil čas i náklady spojené s cestováním na tréninky do Benešova, Tábora či Brna. V neposlední řadě by pomohl uvolnit pro potřeby ostatních sportů enormně vytížené školní tělocvičny.

„Po halové sezoně jsme byli mezi kluby kolem 30. místa, což je na oddíl bez haly a tunelu obrovský úspěch. Za námi skončily kluby, mající daleko lepší podmínky, včetně haly a tunelu,“ podotkl Pavel Nosek.