Jsem jihlavská rodačka a nyní žiji již 38 let u Tábora. Sice jsem již dlouhou dobu přestěhovaná, ale dění v Jihlavě a okolí stále sleduji. Jednak v Jihlavě žije můj bratr s rodinou a jednak na Vysočině máme chalupu, kam pravidelně jezdíme. Prostě – je to moje srdeční záležitost. Bratr mi také schovává výtisky Jihlavských listů, které si pročítám. 

Když jsem nyní o Velikonocích narazila na článek o jihlavské LŠU od Lenky Novákové, ihned jsem zalistovala ve svém albu a našla fotografie a plakátky, které mi do nich pečlivě lepila moje babička.

Ve stejnou dobu (asi roky 1968-1971) jako Lenka Nováková jsem chodila do rytmiky do LŠU, kterou vedla paní učitelka Helena Rolencová (později vdaná Navrátilová). Moc se mi tam líbilo, přestože jsem byla korpulentní dítě a dostávala na vystoupeních „role spíše statické“ jako houbička nebo sněhulák. 

Vztah k pohybu jsem i díky rytmice získala a hlavně tam byly kamarádky – Ivana Sedláková, Iva Fexová, Hana Fatrdlová, Lenka Girlová a další – některé pak byly i mými spolužačkami na gymplu.

Lenka Nováková byla mladší než já a byla to taková „krásná panenka“. Ještě pamatuji Šárku Hovězákovou s krásným černým copem…
Závěrečná vystoupení na konci školního roku byla krásná. Vím, že jsem už tehdy obdivovala paní Růženu Hobzovou, která nám všem šila kostýmy, jak to všechno zvládla. Paní učitelka ji vždycky pozvala do hodiny, ona okoukla tanec a hned věděla, co a jak ušít a jak to bude vypadat. Neskutečně šikovná paní! A že to byly krásné věci!

Na druhém stupni ZDŠ jsem zase navštěvovala výtvarný kroužek u paní učitelky Heleny Tomanové – jeden týden v LŠU a druhý týden v „odboráku“. Paní učitelka nás naučila spoustu výtvarných technik. Nějaký čas s námi chodil také Jarda Huňáček.