Domácí zvířata má více než polovina rodin
SCOOBY a MIA. Tříletý pejsek Scooby a pětiletá kočka Mia bez sebe nedají ani ránu. I když to tak ze začátku nevypadalo. „Pro Miu byl jen malé otravné štěně, co jí nedá pokoj. Nicméně stačilo pár dnů a Scooby si naprosto získal její „ledové” kočičí srdce,“
PEPÍČEK. Letos bude andulce od Komůrků už 10 let. Za tu dobu se podle svých majitelů naučil mluvit spoustu slovíček. „Máme ho moc rádi, je to náš miláček,“ přiznávají. Foto: Jana a Standa Komůrkovi
BERTÍK. Kocourkovi je už devět měsíců. Podle své majitelky je to hrozný divoch, který málokdy posedí na místě. „Naučil se aportovat papírky a kdykoli doma zašustí papír, tak je hned v pozoru,“ přibližuje pro JL. Foto: Veronika Bartošová
KUK. Foto: Renata Prášilová, Dlouhá Brtnice
DAICHI a LUCKY. Čekáme, až páníček dohraje a fandíme. Foto: Tomáš Vedral, Jihlava
CHARLES. „Jsem psí ďáblík, jak říká panička, pořád něco vymýšlím a tak vznikají fotky jako je tato. Jsem schován ve svém domečku - pelíšku a v čumáčku mám jednu ze svých oblíbených kostiček. To mi bylo asi půl roku. Teď je mi skoro šest let a blbnu pořád
KOTLÍK. Foto: Eva Pospíšilová
ČIP. Zatoulal se k Panovcovým před 11 lety. Zoufale mňoukal pod oknem. „Jeho veselá a hravá povaha prodloužila mému nemocnému manželovi život,“ přiznává jeho majitelka. Foto: J. Panovcová
LUCINA. Foto: Klára Kistlerová, Velký Beranov
VENDA. Rád se vyhřívá na lavičce nebo leží v truhlíku. Společnost mu ještě dělá i jezevčice Soňa. Foto: Vašek Husták, Telč
MIKULÁŠ. Kocourka ze čtyř koťátek Fašinům vybrala jejich pravnučka, prý „měl nejhezčí ocásek“. „Ale občas nás zlobí – je to drzoun, zrzoun,“ přiznávají. Foto: Fašinovi, Pavlov
MAZEL. Byl k Hrčákům dovezen ze Slovenska z útulku. Byl bojácný, ale teď je z něj hrdina, který má rád všechny, kteří ho drbou na bříšku a za uchem. Foto: Alena Hrčáková
KOČIČÁK. Foto: Miroslav Volf
LAHVÁČ. Francouzský buldoček Lahváč rád hlídkuje z okna. Foto: Jiří Čech
CHARLIE a CAIRO. Menší holka je Charlie a větší je kluk Cairo. Jsou plemena Shiba. Foto: Jana Machovcová
BESSY a DASTÍK. Nejraději u Horáků venčí vnouček Filípek. Foto: Milena Horáková
IGGY. V září jí budou čtyři. Je sice kočka domácí, ale když může, běhá po zahradě. „Doma má dovoleno úplně všechno, takže si to dokážete představit,“ uvádí Maryškovi. Foto: Zdena Maryšková
GESI a ADNES. Mladší kryje starší, jsme nerozlučná dvojka. Foto: Dáša Tůmová, Zbilidy
BALU, BLACK a MOCHI. Pětiletá britská modrá kočka se jmenuje Balu, její mladší bratr je Mochi a letos mu bude též pět, také je britská modrá, ale odstín lila. Třetí kocour je zachráněný, i jemu bude pět a podle barvy srsti má jméno Black. Foto: Tereza H
KOČIČÁK. Před necelými dvěma roky kocour našel domov u Másilků. „Přišel k nám den před mužovými narozeninami. Byl hubený, se spoustou klíšťat, ale milý,“ vzpomíná paní Marie. „Vybral si moc dobře. Už nechodíme do práce a máme na něho čas,“ dodává. Foto:
Nadpoloviční většina české dospělé populace žije v domácnosti s nějakým domácím zvířetem (mazlíčkem). Vyplývá to z posledního výzkumu na toto téma od Agentury Focus.
Výraznou roli hraje typ bydlení – výrazně častěji vlastní mazlíčky lidé žijící v rodinných domech (74 %) než v bytech (47 % v bytových domech, 45 % v panelácích).
O něco častěji vlastní zvířata lidé s vyššími příjmy, lidé žijící v trojgeneračních domácnostech a respondenti z menších obcí (do 5000 obyvatel).
Druhy chovaných domácích zvířat se meziročně příliš nezměnily. I nyní patří mezi nejčastěji chovaná domácí zvířata psi (24 % obyvatel přitom chová psy převážně doma, 13 % převážně venku) a kočky (11 % je chová doma, 12 % převážně venku).
K dalším zvířatům v českých domácnostech patří rybičky (9 %), papoušci, kanárci či jiné ptactvo (7 %), králíčci (6 %) a malí hlodavci (4 %).
Hlavními důvody, proč si někdo domácí zvíře pořídil, bylo přání mít společníka a kamaráda (56 % z těch, kdo mají domácí zvíře). Pro 41 % je chov zvířete zábavou a koníčkem, 28 % je vedeno zvykem a rodinnou tradicí.
