Pamětní desky na domech a barevné vitráže nám připomínají hrdinství našich předků, kteří obětovali své životy za naši svobodu.

Koncem roku 2021 jsem si přečetl v Jihlavských listech o umístění pamětní desky mému strýci Vilému Göthovi, který bydlel na Jakubském náměstí č. 10 v Jihlavě.

Vilém Göth byl československý letec, který bojoval v řadách RAF jako tisíce československých vlastenců, jež se nesmířili s okupací země nacistickým Německem.

Bude to 82 let, co odpočívá na hřbitově Sitingbourne Milton, hrabství Kent v Anglii. Vilém Göth se po ukončení vojenské akademie v Hranicích na Moravě stal v roce 1937 poručíkem.

Mladý letec tušil, že se schyluje ke II. světové válce, kde se střetnou síly demokracie a fašismu. V červnu 1939 přešel na Těšínsku hranici do Polska.

Se skupinou našich letců odplul z polské Gdyně do Francie, kde bojoval jako stíhač. Po porážce Francie se mu podařilo odplout do Anglie. V červnu 1940 byl jako stíhací pilot zařazen do 310. československé perutě, která měla základnu v Duxfordu u Cambridge.

Zde se zaučoval na letounech Hawker-Hurricane. Celá peruť dosahovala vynikajících bojových výsledků. Do konce září 1940 sestřelila 37 nepřátelských letadel.

Vilém Göth se o to přičinil 7. září 1940, kdy sestřelil dva německé letouny typu Messerchmitt Bf 110. Dne 19. října 1940 byl odvelen k 501. britské stíhací peruti, kterou měl posílit pro velké ztráty.

Dne 25. října 1940 u města Staplehurst v Kentském hrabství zahynul ve vzdušném souboji po srážce s jiným letadlem.

In memoriam byl vyznamenán dvěma čs. válečnými kříži a povýšen na štábního kapitána a později 29. 5. 1991 na plukovníka.

Dostavil se i král

Jméno Viléma Götha je spolu s dalšími vepsáno v kapli Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství. Z pozůstalosti jeho otce Adolfa Götha bych zveřejnil jednu událost v jeho životě.

Dne 17. 4. 1947 byl Adolf Göth prostřednictvím ministra národní obrany pozván k účasti při odhalení památníku na vitráži oken v kapli Jindřicha VII. A to za účasti anglického krále Jiřího VI. a jeho rodiny.

Později, 10. 7. 1947, byla kaple přejmenována k poctě bitvy o Velkou Británii na kapli Královského letectva RAF. Byla zde umístěna Kniha cti se jmény 1495 pilotů z Velké Británie a 1298 mužů z královských kolonií, kteří padli po jejich boku.

Také tam jsou zvýrazněna jména 197 letců, kteří v rozhodující fázi bitvy o Británii zahynuli. Bylo to 47 Kanaďanů, 47 Novozélanďanů, 35 Poláků, 24 Australanů, 20 Čechů, 17 Jihoafričanů, šest Belgičanů a jeden Američan.

Bylo pozváno všech 20 rodin padlých československých letců. Samotné události se mohl zúčastnit pouze jeden rodinný příslušník padlého letce.

Odlet vojenskou Dakotou z Prahy do Londýna se uskutečnil 10. července 1947. Pobyt trval pět dní. Na toto slavnostní odhalení přijel za zvuku trubačů britský král Jiří VI. s doprovodem.

V kapli Jindřicha VII. odhalil čtyři okna s vitrážemi. Byly zde vyobrazeny symboly států a letců království, kolonií i evropských zemí a Spojených států amerických. V programu, který vlastním, je také úryvek řeči krále Jiřího VI. (díkuvzdání):

„S úctou, pýchou a pokorou určujeme tuto kapli navždy jako vzpomínku na letce, kteří položili své životy, proto nezapomeňme na ně.“

Byl zde také přečten úryvek z řeči ministerského předsedy Winstona Churchilla (od léta 1945 byl novým britským premiérem labourista Clement Attlee – pozn. red.), kdy v nejhorším období bitvy uklidňuje a povzbuzuje anglický lid. Dále se konala bohoslužba.

Druhý den navštívili pozůstalí hroby padlých letců. Na programu byla také prohlídka části Londýna zničeného raketami V-1 a V-2. Chtěl jsem jenom doplnit a zdůraznit s jakou vděčností přijímali Angličané pomoc československých letců v bitvě o Velkou Británii.

Když 15. září 2010 zavítal Václav Klaus s manželkou Livií do nášeho kraje, byla jeho návštěva spojena s oslavou 70. výročí bitvy o Velkou Británii.

Jako host jsem byl pozván na večeři s prezidentským párem. Po večeři jsem byl panu prezidentovi a jeho manželce představen. Každý z nás řekl svou představu, jak by městu a kraji pomohl.

Mně se pan president zeptal na mého strýce, o kterém četl v Jihlavských listech. Řekl jsem mu, že mou snahou by bylo instalovat pamětní desku na dům, kde můj strýc Vilém bydlel.

Dále, že bych chtěl uskutečnit výstavu o jeho životě a uctít  strýcovu památku u jeho hrobu v Anglii. Pan prezident můj návrh pochválil.

Když jsem 5. června 2015 navštívil primátora Jihlavy a požádal ho o umístění pamětní desky pro mého strýce – letce Viléma Götha na Jakubském náměstí č. 10, nebo nazvat jednu z nových ulic jeho jménem, pan primátor mi odpověděl, že dům není města a s obtížemi by sehnali souhlas majitele.

Jsem rád, že se rada města Jihlavy s paní primátorkou Karolínou Koubovou rozhodla správně. Co na to říct? Kdo čeká, snad se někdy dočká a trpělivost přináší buď růže nebo stáří.

               Autor je synovcem Viléma Götha