Dnes je úterý 25.1.2022 a pro většinu z nás takové obyčejné úterý. Ne však pro jednu obec na Jihlavsku. Tou obcí jsou Kněžice. Dnes si tato obec připomíná již 800 let od první písemné zmínky.

Ve starých pramenech se objevuje Dětrich z Kněžic z rodu Hrutovců. Je to nejstarší písemná zmínka o sídlišti v celém širokém prostoru Stonařovska, Jihlavska a Brtnicka. Tento záznam je o dva roky starší než první zprávy o Přibyslavicích a Brtnici a o 11 let předchází nejstarší zprávu o Jihlavě.

Roku 1222 je v listině vydané dne 25. ledna - bylo to tehdy také úterý -  moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem (1197-1222) v Kyjově pro velehradské cisterciáky uveden mezi svědky také Herich z Kněžic, s největší patrností totožný s Dětřichem z Kněžic, kterého známe z dalších dvou listin vydaných téhož roku.

Dětřich z Kněžic se spolu s Hrutem vyskytuje mezi svědky v listině vydané dne 24. června v Brně králem Přemyslem Otakarem I. (1197-1230) a jeho bratrem moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, kterou potvrzují Hartlebovi ze Znojma postoupení Načeratic šlechticem Unkou, a téhož roku nacházíme jeho jméno také mezi svědky v potvrzení statut knížete Konráda (II.) Oty (1189-1191) pro znojemskou a bítovskou provincii králem Přemyslem Otakarem I.

Tato prvá zmínka o Kněžicích v písemných pramenech znamená, že tohoto roku musela již ves existovat a byla v majetku výše zmiňovaného Dětřicha, který se po ní psal a mohl, ale nemusel zde mít i své sídlo, jenž se asi nacházel poblíž místa, kde byl o něco později ve čtyřicátých letech 13. století vybudován i kostel.

Během dalšího historického vývoje k němu přibylo i proboštství želivských premonstrátů a tvrz připomínaná v Kněžicích pozdějšími písemnými prameny. Na otázku, jak dlouho před rokem 1222 Kněžice vznikly, nám písemné prameny nic bližšího neříkají.

V itineráři moravského markraběte Vladislav Jindřicha se na straně 26 uvádí:

1222 25. leden Kyjov

Vladislav Jindřich postoupil velehradským cisterciákům dva lány u Opavy s podmínkou, že původní vlastníci, tedy opavský měšťan Ekard a jeho syn Jakub, budou na pozemcích hospodařit až do své smrti, přičemž klášteru připadne roční plat. CDB n, s. 207-208, C. 222.

Ve Velehradském kodexu jsou zapsány opisy různých listin, mj. i listina z 25. 1. 1222, je přepsána na straně 41v tohoto kodexu.

Protože se jedná o opis smlouvy, zkusil jsem zapátrat po nejstarší listině a ne jen opisu.

Státní ústřední archiv v Praze, Praha 1965, S. 13 - 104. má uloženou listinu z 11. listopadu 1289 a tehdy Dětřich z Kněžic (Knyesicz) dává proboštu Jindřichovi a premonstrátskému kostelu v Kněžicích podací kostelů v Opatově (Abdowe) a Moravanech (Morawas).

Jedná se o originál listiny, která je nyní uložena v Národním archivu Praha. Pergamenová listina (viz snímky) má 6 pečetí přivěšených na pergamenových proužcích. Rozměry: 38,5 x 20,5 - 4,5. (Popis pramene: Věra Uhlířová-Beránková, inventář fondu Premonstráti Strahov, díl I.)