Bruslit se třídou dopoledne na náměstí je samo o sobě báječné, ale může být navíc něčím nečekaně užitečným: zážitkovou výukou matematiky, architektury, dějin i techniky, spojenou s bádáním a hledáním argumentů, s rozvíjením pohybových dovedností nebo utužením vzájemné pomoci a spolupráce. Cože, tohle všechno?

Nám se to povedlo takto:

Domácí příprava zní: nejenom oprášit či půjčit si brusle, ale také natrénovat šněrování a pustit si videa naučná i sportovní.

Když se tedy radostně scházíme ve škole s bruslemi, teoreticky jsme vybaveni, sdílíme, kdo co ví a těšíme se na zážitky.

Ale než vyrazíme na náměstí, čeká nás ještě otevření očí pro to, co je na náměstí vidět. Celé dopoledne nás bude provázet téma „kruhu“. Vždyť už v něm sedíme a zkoumáme rozdíl mezi kružnicí a kruhem, jeden malý gumičkový kroužek dostáváme do ruky, jeden velký z krepáků tvoříme, pak ho přetváříme (doplněním čtyř svíček) na adventní věnec a nakonec na mezikruží, které připomíná ledovou plochu na náměstí.

Z čeho a jak je vytvořená? Hloubáme nad technickou stránkou a badatelská otázka zní: Jak udělat rovnou plochu, když se náměstí svažuje? Každý s kroužkem na dlani vymýšlí a navrhuje ... Kolem ledového kruhu je v dalším kruhu vesnička stánků, co tím architekt zamýšlel?

To už čteme citát autora nápadu Petra Píši: „Kruhový tvar kluziště je symbol pospolitosti, jednoty ... místo pozastavení, setkání.“ „Ty jo, to je teda dost dobře promyšlené,“ vyjadřujeme obdiv autorovi. „Co zkusit  podívat se na všechny ty kruhy, kružnice a mezikruží z oken Gotického sálu na radnici?“ „Já si to pořádně prohlédnu na webkameře, co náměstí snímá!“ Nápady se hrnou.

Za chvíli nám jede trolejbus, tak ještě pár slov, zážitků a pravidel o bruslení a vycházíme ze školy, brusle na rameni, v batohu svačinu a v hlavách nám to šrotuje.

Bruslení bylo skvělé. Stihli jsme se leccos naučit, zahrát hry, vzájemně si pomáhat, ale i „naživo“ prozkoumat taje ledové plochy. Začátečníci se drželi vnitřní kružnice zábradlí, zkušenější kroužili u vnější kružnice.

Největším překvapením bylo, že se tu nečekaně objevil skutečný a živý pan Píša a povídal si s námi. Máme my to štěstí! V parku G. Mahlera jsme po zapálené argumentaci vybrali podle názoru naší třídy nejkrásněji ozdobený stromek.

Vyšlapat kruh ve sněhu bez sněhu nešlo, tak jsme si ve dvojicích vyrobili z provázku, křídy a kolíčku kružítko, a pomalovali kružnicemi každou volnou plochu v parku. Kruhy a kružnice jsme hledali i všude, kde jsme šli (jsou to značky, kanály, okna, ozdoby, světla, hodiny, tlačítka, bonbony,...).

Ale stejně, to ledové mezikruží na náměstí je nejlepší! Jsme nadšení a odhodlaní se sem vracet. Díky všem, kteří ten jedinečný nápad „bruslit na náměstí“ podporují.

Alena Tkadlečková a Šárka Kosinová, 3.B ZŠ Demlova Jihlava