Jak ovlivnila váš soukromý a pracovní život epidemie koronaviru?
Jelikož pracuji ve školství, můj život se změnil opravdu hodně. Zavření škol nás zastihlo v době jarních prázdnin, a tak jsme s kolegy měli více času na přípravu zcela nového způsobu vzdělávání našich žáků.
Musím se přiznat, že mi moc chybí každodenní osobní setkávání a spolupráce se žáky, jejich entuziasmus i lumpárny. Nejsem člověk, který sedí s rukama v klíně, proto jsem hned s ostatními dobrovolnicemi začala šít roušky.
Když se na internetu objevila zpráva o možnosti tisku ochranných štítů na 3D tiskárně, nenechala jsem ji zahálet a zapojila se do rodiny tiskařů. Tyto dobrovolnické aktivity mi částečně nahradily to, o co přicházím ve svém profesním životě.

Zaznamenala jste v této nelehké době něco pozitivního?

 Již před epidemií jsem se ve volném čase zapojovala do dobrovolnických aktivit a organizovala charitativní sbírky. Mnohdy jsme se setkávali s neochotou lidí zapojit se do dobrovolnické činnosti. Nyní mě velice těší, že mezi mnoha lidmi panuje soudržnost, vstřícnost a ochota pomáhat. Počet dobrovolníků mnohonásobně vzrostl.

Co byste lidem v době nouzového stavu doporučila?
Především bych si přála, abychom se všichni zastavili a uvědomili si, co je pro nás doopravdy důležité.