Na konci a na začátku Nového roku se vždy vyrojí různá hodnocení a ankety. Při „závodech" o narození prvního dítěte v zemi se mi vybavuje článek jednoho našeho deníku ve své sobotní příloze, o anonymních dárcích spermií pro neplodné páry. Víme dobře, že takových párů přibývá a na vině jsou stále více muži. O tom, proč tomu tak je, se nechci zmiňovat, ale jde mi o něco jiného. Autorka nás zavádí mezi anonymní dárce a jejich výběr v různých zemích, který je velmi přísný a omezený a s tím možný incest. Spermobank v ČR je celkem třicet a muž se může stát dárcem pouze 7x, ale záleží na muži kolikrát se přizná k dárcovství. V Evropě je to max 15x (každý stát to má jinak), naopak v USA a Kanadě je počet neomezený, což vede k tomu, že takoví otcové mohou být i více než stonásobní (a není jich málo). Názory na případný incest jsou u odborníků různé, ale genetika je genetika (jenom vzpomeňme na feudály, někde se to podepsalo, někde ne). A právě v USA se začínají objevovat internetové registry nebo fóra (donorsiblingregistr.com), kde se případní nevlastní sourozenci "dávají dohromady". Je to celkem logické, že mnozí chtějí poznat svého biologického otce, nebo naopak i případní dárci (USA) chtějí znát své potomky (někteří dárci jsou ješitní), což dnes u nás nejde-dárce je anonymní. V některých zemí se otevírá otázka anonymity. Je to vše složité, ale lidé jsou různí, někdo chce znát vše, jiného to nezajímá. Začalo to náhodně, že se potkali nevlastní sourozenci a podle podoby se začali setkávat a zjišťovat další informace. Je to nový fenomén, který se šíří v USA, Kanadě, Velké Británii a Austrálii. Uvidíme co přinese v dalším čase vývoj a zvědavost takových nevlastních sourozenců.