Neustále se píše o agresivitě řidičů, ale nikdy o agresivitě chodců. To, co se mi stalo v pondělí 9. 11. je opravdu na přes h... Kolem 12 hodiny jsem vyjížděla z parkoviště na Masarykově náměstí. Na výjezdu není přechod, ale pokud zde jdou chodci počítám, že je každý rozumný řidič, stejně jako já, pustí. Viděla jsem, že se k místu výjezdu blíží dva chodci (muž a žena středního věku). Vůbec nedbali toho, že se blížím a bez jakéhokoliv rozmyslu mi vstoupili do jízdní dráhy. Já jsem zastavila, ale všimla si, že paní na mě měla nějaké poznámky.

Zastavila jsem na kraji, stáhla okénko a ptala se slušně, jestli mi paní chce něco říci a ona spustila, že byli na přechodu. Odvětila jsem, že tady přechod není a nikdy nebyl a paní mi řekla, že kdyby to viděli policisté, měla bych problémy. Proč bych měla mít s policisty problémy? Zastavila jsem a slušně je pustila. Když jsem se jala pokračovat v jízdě, pán mi kopnul do auta a běžel k dalšímu přechodu, kde mi vskočil před auto se slovy: „Tady přechod je, ty kr...“ Stihla jsem dupnout na brzdu a na pána křikla, jestli se nezbláznil.

Okamžitě jsem volala na Městskou policii, kde jsem popsala celou situaci a strážník mi řekl, abych si zkontrolovala, jestli mi poničil kopancem auto. Když jsem zastavila a prohlédla svůj vůz, zjistila jsem, že k poškození nedošlo a strážníka jsem o tom informovala. Ten mi řekl, že v případě, že by mi agresivní chodec auto poničil, projednávala by to státní policie jako přestupek. Štěstí... nikomu a ničemu se nic nestalo, ale… Chování této dvojice, zejména muže, je opravdu přinejmenším nepochopitelné. Snad se tento agresivní chodec nebude mstít za to, že jsem uveřejnila svou zkušennost s ním, řval za mnou, že si píše mou SPZ.