Ad Funkcionalistický Fuchs asi v nejbližších dnech padne
Foto: archiv JL
Teprve dnes jsem se dostal k pátečnímu vydání JL a už titulní stránka mě zvedla ze židle... Článek o demolici Fuchsova pavilonu a hlavně názory pana rektora Báči mě doslova donutili napsat následující: Vážený pane rektore, Vás, nejvyššího představitele vysoké školy, si představuji jako osvíceného vzdělance, který by měl poznat rozdíl mezi kvalitním dílem uznávaného autora a dále již nepoužitelnou ruinou, která hyzdí své okolí a otravuje obyvatele města, ale očividně se mýlím, když souhlasíte a prosazujete demolici Hospodářské budovy s ústřední kotelnou a vedlejším křídlem, prádelnou a byty od architekta Bohuslava Fuchse.
Pokusil jste se budovu nějak zachránit? Najít investora, který by ji zrekonstruoval za jistě mnohem nižší částku než v řádech sta milionů, které uvádíte, či jenom aspoň na přechodnou dobu zabezpečil? Pokud projekt pana architekta Huňáčka s ní dále nepočítá, není to přece dogma, které říká, že by se tyto plány ještě nemohly změnit, stejně jako se od té doby změnili rektoři i studijní obory na VŠPJ. Svět se přece vyvíjí, ale kulturní hodnoty přetrvávají...
Myslím si, že uplatnění by se jistě v budoucnu našlo, dokáži si představit kotelnu přebudovanou na dílny používané pro výuku technických oborů, protože po jejich absolventech je tady na Vysočině hlad, jelikož průmysl táhne místní ekonomiku, ale stále se zde nic podobného nevyučuje. Demolici jednoznačně považuji za barbarský čin, který tomuto městu s nedostatkem kulturního prostředí, autorit a obyvatel vyznávajících tyto hodnoty (omlouvám se těm, kterých se tato věta dotkla) uštědří další nemilosrdný šrám, kterých v uplynulém století bylo nemálo, ale to Vy jako přistěhovalec pravděpodobně nevidíte, proto Vás chci poprosit neberte našim dětem Fuchsovu budovu, i když si můžete říct, že zde stále další dvě zbydou, a raději na ni jednou umístěte pamětní desku, na které by mimo jiné mohlo stát „...O ZÁCHRANU TÉTO HISTORICKY CENNÉ BUDOVY SE ZASLOUŽIL REKTOR VŠPJ doc. MUDr. VÁCLAV BÁČA, Ph.D.“. Děkuji za znovuzvážení věci v širších souvislostech a přeji Vám i Vysoké škole polytechnické Jihlava mnoho zdaru.
Pane náměstku primátora, nestačí jen napsat takovýto článek pro potěchu vašich voličů, od vás se očekává, že jako náměstek promátora budete hlavně jednat a to natvrdo a do posledních sil jak jen to půjde. Vždyť zastupujete celé krajské město. Bez města by vysoká škola polytechnická dávno neexistovala, tak jim vyložte na stůl karty !!! Stejně tak se Štefanikovými kasárnami v Jihlavě !!! Stěžovat si v novinách nestačí, zvláště když vy máte tu moc. V novinách si můžeme stěžovat akorát my obyčejní a zklamaní voliči !!!
"Myslím si, že uplatnění by se jistě v budoucnu našlo, dokáži si představit kotelnu přebudovanou".
-------------------------------------------------------------------------------
Myslím si, že uplatnění by se jistě v budoucnu našlo, dokáži si představit. . .
že by se daly využít noblesně a utilitárně prostory, zejména kuchyně na konferenční místnosti Vysoké školy. Studovny a knihovny s galerií na některých stěnách, ve více etážích, něco jako zjednodušeně funkcionalistický interiér:
pana profesora fonetiky Henry Higinse ve filmu Pygmalion
Ing. arch. Zdeněk Gryc
Pygmalion je komedie Georga Bernarda Shawa podle starého mýtu o kyperském sochaři Pygmalionovi. Film,který se byl natočen podle této předlohy a muzikálu se jmenuje My Fair Lady. Hlavní roli profesora Higginse (se dvěma g) hrál Rex Harrison a Lízu představovala slavná Audrey Hepburnová.
Zdroj: Wikipedie.
ZA BUDOUCÍ IGNORACI MÉHO PSANÍ PŘEDEM DĚKUJI
IGNORACE OD IGNORANTA - VŠUDY- PSAVCE,
který se opravdu, ale opravdu, nemůže pod svůj komentář podepsat, by byla, nejen pro Jihlavské listy,
PŘÍ - JEMNÝM PŘÍ - NOSEM.
Zdeněk Gryc
Zdeněk | 2015-09-21 13:21:50 | Reagovat
Byly by pěkně zahnědlé a voněly by na dálku, nejen politickým přesvědčením onoho rakouského nedoučeného hajného, ale in skutečně IN NATURA. Postarat by se o to mohla znovu pražská kavárna.
Nevím co mají společného v meritu věci bourání Fuchsova funkcionalistického pavilonu. leda, že by je tam uchovávali coby relikvii na Kchárla von Bahnhof. A nebublejte, bublifuk nechte dětem.
PODEPSAT SE UMÍ NĚKTERÉ DĚTI UŽ V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU.
SLUŠNOSTI A ODPOVĚDNOSTI ZA JEDNÁNÍ SE DÍTĚ NAUČÍ V RODINĚ A ŠKOLE
ANONYMITA UMOŽŇUJE NESTOUDNOST A ŠPÍNU:
-----------------------------------------
Málem bych si nevšiml, že dědoušek zase zakvičel.
Dědo, není vám ani trochu stydno, srovnávat Prezidenta Osvoboditele TGM s takovou špínou, jakou byl Venca Lahev? Jen stáří vás omlouvá. Tak se uklidněte, váš milovaný Bělobrádek vám dá v prosinci šest stovek, to se budete mít. Tak ať vám slouží !
čtenář | 2015-06-10 17:15:47 | Reagovat
-------------------------------------------------------
TAK SE JÍ JAKO OSOBNÍ VIZITKY DRŽTE,
CHOVAT SE JAKO ODPOVĚDNÝ A ROVNÝ OBČAN VÁM NENÍ DÁNO.
Zdeněk Gryc
Je zajímavé, že vám mezi tou spoustou nicků na diskuzích vadí právě ten můj. Kdo se tady podepisuje? Znáte přísloví: Jména hloupých na všech sloupích? A komu se mohou podpisy hodit? Jedině snad udavačům, špiclům, estébákům a Brettschneiderům. A když se podepíšu Josef Václav Myslbek, budete tomu věřit? Žalobníčkování snad už spolu s pošetilým cinkáním klíči odzvonilo, nebo snad ne?
S ANONYMITOU JE TOMU NAOPAK
-------------------------------------------------
NENÍ ZLÉ PSÁT JAKO ANONYM, O URČITÉM NÁMĚTU,
ZLÉ A SPROSTÉ JE NAPADAT POD PLÁŠTĚM ANONYMITY KONKRÉTNÍ OSOBU.
Škoda, že pan Koblasa nevytvořil také aspoň dvacet Mahlerových camprlíků.
Pan architekt Z.G. by měl na celá léta námět pro psaní na internetové diskuze. V dnešní vážné době, kdy jde o budoucnost nejen nás a našich dětí, ale celé kulturní Evropy, jsou pro něj nejdůležitější camprlíky Manneken pissa, uchovávané v bruselském muzeu.
čtenář | 2015-09-26 10:09:56 | Reagovat
--------------------------------------------------------------
KRÁLEM SPROSŤÁKŮ je anonym "čtenář" viz. ukázka jeho Stylu. Sprosťáci jsou štvavě osobní a jejich zbraní je zbabělost, neschopnost se postavit rovně čelem. Jsou to zákeřní političtí snipeři-agitátoři. Jejich zbraní je ano-nymita . Smyslem jejich práce je pomluva současnosti a snaha vrátit se ke starým pořádkům, které jim umožnily ve stylu redaktora Milana Dvořáka veřejně přikazovat nejenom archtektům co mají dělat. Jejich literatura je velká a snaživá. Koukají zneužít a obrátit každé slovíčko. Leitmotivem je vztek na Václava Havla, který ukončil jejich ÉRU-NORMALIZACI.
Lze to pochopit v souvislosti s komentářem:
„Očima Saši Mitrofanova: Jetlag a hubená léta“
Tato skupinajím trpí proto, že se jí před pětadvaceti lety zhroutil svět jasných mantinelů.
Její příslušníci tedy strádají chronickou podobou nespokojenosti. V posledních měsících dostali nápad, že když zatlačí na ty, které považují za zdroj svého utrpení, jakož i na ty, kteří jim lezou na nervy, docílí když ne zlepšení, tak aspoň vzrušení.
Proti nim stojí lidé, kteří teprve před nedávnem s úžasem zjistili, že z nich jiné názory, jiné hodnoty a jiné chování činí v jejich vlastní zemi DOKONALÝ TERČ.
Jasně a zřetelně to potvrzuje obsah článku nedávno uveřejněného v JL.
Ruská propaganda je na míle vepředu
Vždy je dobré vědět, kdo je majitelem daného média, říká novinářka Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz.
Shodneme se, že rozpoznat propagandistické články je stále těžší? I díky internetu, který změnil média?
Ano, nová média vnesla nový prvek v tom, že na internetu můžete získat jakoukoliv informaci. Myslím, že spousta lidí nedokáže rozlišit věrohodnost jednotlivých serverů. Informaci bere stejně hodnověrnou, jako když ji má z tradičního dlouhodobě prověřeného média. Takže kdokoliv cokoliv na internet umístí, spousta lidí má tendence dát v důvěryhodnosti rovnítko mezi v podstatě pofidérní zdroj a relevantní informací.
Takže být ostražitý…
To se týká i nás samotných, novinářů. Velmi často přejímáme informace ze zahraničí, aniž bychom k nim měli ten správný kritický odstup. S těmi finančními prostředky, které česká média mají, je to ale velmi náročné. Ve spoustě případů nám nezbývá, než se spolehnout na agenturní zdroje, protože redakce prostě nemají peníze na to, aby v nějaké oblasti měly vlastního redaktora.
Evropská unie nyní vytváří speciál- ní tým, který má vymyslet taktiku boje proti ruské propagandě.
BOJOVAT PROTI TÉTO PROPAGANDĚ BRÁNÍ ANONYMITA, KTERÁ ZNESNADŇUJE NAJÍT AUTORA, ODKRÝT HO A POCHOPITJEHO MOTIVACI.
Zdeněk Gryc
Je vidět, že jste oběma nohama ve starém režimu. To nabádání k ostražitosti - jako by na mne dýchlo Rudé právo, z let, no nejméně z 50. let minulého století. A co odhalování protistátního spiknutí? Vy jste skutečně taková relikvie neblahé komunistické totality, jen zjišťovat, zatýkat, odkrýt záměry třídního nepřítele, zjišťovat jeho motivaci, jak to, že si dovolil mít vlastní názor.
Vy musíte být hodně nešťastný, že už starým pořádkům 50. let, kdy se dařilo špiclům, udavačům, kontrašpionáži, domovním důvěrnicím a podobným, doufám odzvonilo a tak škemráte o zavádění cenzury, školení o taktice boje proti ruské propagandě a podobně. Jenže svět se za těch 70 let poněkud pootočil a podobným estébáckým praktikám odzvonilo. Snad i těmi klíči. Nebo snad ne? Byl by to s těmi klíči pouhý výsměch tomu, co měly přinést.
PROSÍM PŘESTAŇTE NEMÍSTNĚ A ODPORNĚ ŽVANIT.
ZANECHTE POLITICKÝCH PROJEVŮ V INTENCÍCH RUSKÉ PROPADANDY.
ČLÁNEK JE O FUCHSOVĚ PAVILONU.
právě jsem k článku,který se problému týká vložil:
Funkce a styl
Renata Pisková přála při vernisáži výstavě o jihlavské architektuře, aby pomohla probudit zájem všech občanů o památky, a to nejen o romantismus, gotiku či renesanci, ale abychom si všimli i novodobého umění. „A zároveň aby ještě i otevřela oči těm, kteří právě mají možnost získání… ekonomických prostředků, aby mnohé ty památky dokázali zachránit,“ dodala Pisková.
------------------------------------------------------------------------------
Bývalý ředitel jihlavského archivu a později musea PhDr. František Hoffmann, nedávno 1. října 2015. umřel. Část svého osobního archivu předal do Jihlavy, V Jihlavě převzali nejenom jeho archiv, ale zejména pochodeň jeho ducha, paní ředitelka Pisková a Mgr. Dvořák.
Současná výstava Funkce a styl je jejich dílem.
Funkce a styl se projevuje nejenom v architektuře,
ale i v osobnosti.
My, kteří jsme žáci osobností, jako byl Profesor Rozehnal a Profesor Fuchs, pláčeme nad intelektuálním nepochopením jihlavského establishmentu, nad jejich dílem, presentovaným jejich architekturou.
Rozehnalův pavilon v rukou paní ředitelky Drlíkové je na tom dobře.
Ve Fuchsově pavilonu nyní a Ossendorfově nedávno, se mohli natočit autentické snímky bitvy o Stalingrad.
Obě nynější osobnosti jihlavského archivu tomu věnovaly velké úsilí. Téměř nikdo v Jihlavě však pozornost.
Jak je mi líto odchodu pana PhDr. Hoffmanna z Jihlavy v roce 1969 a zmaru děl, obou funkcionalistů pochopí snad jenom autoři výstavy Funkce a styl.
Dodávat, že Rozehnal i Fuchs byli za totality pro svůj Funkcionalistický přístup k architektuře a popularitu u studentů souzeni a Rozehnal žalářován je zbytečné.
Tato doba neskončila, jak jsem připomněl ve svém článku v JL s ilustračním fotem talíře, universit Liverpool.
Vysoké školy, v obou městech se dívají, na nyní již historický, Funkcionalismus jinak.
Ing. arch Zdeněk Gryc
Zdeněk | 2015-10-21 13:02:18 | Reagovat
slavnostní zahájení putovní výstavní expozice
SLAVNÉ STAVBY BOHUSLAVA FUCHSE
u příležitosti 120. výročí narození Bohuslava Fuchse
v pondělí 2. listopadu 2015 v 17.00 hodin
Městské informační centrum – Magistrát města Jihlavy
Masarykovo náměstí 97/1, Jihlava
otevřeno: v pondělí a ve středu 8–17 hod.,
v úterý a ve čtvrtek 8–16 hod. a v pátek 8–14 hod.
Vstup volný
Výstava potrvá do 30. listopadu 2015
Výstava se koná pod záštitou primátora statutárního města Jihlavy
PaedDr. Ing. Rudolfa Chloupka
Slovo k výstavě: prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc., FaVU VUT v Brně
Dr. Oldřich Janota, ředitel Kotěrova centra architektury
Komentovaná prohlídka výstavy
Výstava je realizována ve spolupráci a za podpory Ministerstva kultury –
Státního fondu kultury ČR, Kraje Vysočina, Olomouckého kraje,
Jihomoravského kraje, statutárního města Jihlavy, statutárního města
Brna, měst Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Tišnov, Třebíč, Znojmo,
hotelu Radun v Luhačovicích, obcí Všechovice, Tasov, Třeština, Skryje,
FA VUT v Brně, FaVU VUT v Brně, Muzea města Brna, Kotěrova centra
architektury a nakladatelství FOIBOS BOOKS, a Okresního archivu Přerov.
--------------------------------------------------------
Vložil jeho žák Zdeněk Gryc,
který pamatuje na totalitní soud, vynesl verdikt 26. ledna 1960.
Před tímto soudem stáli společně oba autoři jihlavských funkcionalistických Hospodářských pavilonů.
FUCHS a ROZEHNAL
Národní umělec Jiří Kroha, v odborném tisku deklaroval rozdíl mezi Socialistickým realismem a kosmopolitní architekturou. Na osobní prosby rodiny odsouzených se vykašlal.
Na závěr jsem jinde ale k věci uvedl:
V souvislosti s dobou Rozehnalova talíře je nutno nezapomenout. Phdr. František Hoffmann byl z města vyhnán. Nikdo se neodvážil prezentovat odborný památkářský požadavek na zachování sochy sv. Jána in situ. Hoffmannovy články o architektuře a Kreclu najdeme v Jiskře v roce 1968, jeden snad i začátkem 1969.
Pak už byl nad Jihlavou narudlý mrak. Kdo z něj vystrčil hlavu dostal po ní. Jiskra totál-ně a total-itně:
"Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany."
Je zásluhou Havla, že JL umožňují volně publikovat komentáře a názory čtenářů.
HOFFMANN a ROZEHNAL byli normální a slušní lidé, kteří své názory vždy podepsali.
Zdeněk Gryc
V ČLÁNKU O FUNKCIONALISMU PÍŠI O ARCHITEKTUŘE.
PROČ, PROBŮH, DO NĚJ VSTUPUJETE?
KDYŽ NEMÁTE NIC K VĚCI,
mimo tedy snahy, udělat ze mne blbce.
MOCKRÁT JSEM PROSIL O IGNOROVÁNÍ.
JO HAVEL,
radějibych žil v době, kterou charakterisovalo nad Hradem SRDCE
Nebo si změnil křestní jméno na JO ?
že se musel každý pod vyjádření svého názoru podepisovat, aby mohlo být proti němu zahájeno trestní řízení. Zdraví vás Josef Václav Myslbek.
Milý Mysl-beku,
OK asi to stejně nedopadne, ale pro mne jste záhada.
Předevčírem jsme se slezli na Sídlišti Jabloňová v Brně v átriáku autorky.
S realizací, v rámci totáče, dosti milého sídliště, jí napomohl svou autoritou pan Profesor Fuchs.
Pár let seděla a rejsovala s jeho synem Kamilem.
Odpoledne přijel z Kojetína žák Profesora Rozehnala Boleslav Leinert. Jeho obrázky a jeho syna taky architekta, jsou tak dost v místních sbírkách a galeriích. Přivezl krásnou kresbu Kroměřížské architektury, kterou naskicl dopoledne. Já mu nastrkoval své akvarelky z minulého weekendu pod Hochschwabem, kdy mi to toho dost pršelo.
Na stěně visí talíř, který je ilustračním fotu.
Sochař Martínek nemá věhlas Vašeho jméno, ale busta Rozehnala na skříňce je pro nás, kteří ho máme nakoukaného živá. V díle umělce, někdy neumírá nejenom podoba, ale i duch. Dvě jeho bronzové busty Rozehnala jsou v Horácké galerii v N.Městě.
Říkám hele Božane v Jihlavě je zdařilá výstava Funkce a styl. Jsou na ní pro zastoupeni Fuchs, autor areálu Psych. Léčebny. Rozehnal autor hospodářského pavilonu v léčebně.
Ten Fuchsův ve staré nemocnici chtějí právě rozbourat. Koukni na internet. Podívej se na komentáře, které na můj článek s fotem Liverpoolského talíře někdo napsal.
Hele Božane, dovedeš to pochopit. . . ?
Můžeme, vlastně můžete se slejzat kdekoliv a co je to platné? Je to jako když můžeme dělat vlny někde v Bruselu a nechat v tom nakonec bratry Slováky samotné, a podřídit se Bruselskému diktátu právě tak jako kdysi tomu Mnichovskému, tenkrát také šlo o to, nezvyšovat napětí a byli jsme předhozeni Hitlerovi, všichni víme jak to dopadlo - o nás bez nás. A právě tak se můžete domlouvat s renomovanými architekty a vyprávět si o krásných dílech našich v celém kulturním světě slavných architektů. Stejně nám slavná EU nadiktuje, co musíme, žádný ohled na nás nebere a analogicky, byť tentokrát bez EU , ale ve stejné bezohlednosti na co bychom mohli být právem hrdi, například odkaz génia architekta Fuchse bez jakýchkoliv skrupulí rozbourat. Opakuji: Bestia triumphans.
Tak to řekl tenkrát ne Josef Václav Myslbek, ale Vilém Mrštík.
jenom jednou se mi za totáče podařilo vyjet,strašně jsem se snažit vidět svou lásku Holandské malíře.
Je fakt,že byl jsem v Bruselu, ale politiku přílič nechápu.
jsem spíše pro detail v plenéru tedy čurajícího Manekéna.
Nejvíc mne zaujalo,že opilci typu V.H. mu ulamují camprdlíky.Zemana by to nikdy nenapadlo.
Asi 20 camprdlíků,které jsou na našroubování, měli ve vitríně.Nedělají z camprdlíků,ani trenek vědu.
Prostě anglo-saský humor za železnou oponou, leč jenom na jedné straně.
Jsou věci, které se zdají v celkovém kontextu zcela bezvýznamné. Tak třeba nad nějakými trenkami by se dalo mávnout rukou, jako nad ubohostí několika dementů, podobně jako nad ulamováním pinďourků Manneken pissovi.Ovšem je tu rozdíl. Nejedná se o trenky, ale o hanobení jednoho ze symbolů české státnosti, kterým je prezidentská standarta. Manneken piss je možná symbolem Nizozemí, jako je třeba Malá mořská víla symbolem Kodaně, ale není to symbol státnosti. A to je veliký rozdíl. Když někdo ohlazuje přislušný orgánek Františkovi ve Fr. Lázních, je to úsměvné a nikdo se nad tím nepozastavuje. Ale to, co se stalo na Hradě, je totéž, jakoby někdo hanobil celou naši národní hrdost. Nelíbilo se mi kdysi na Hradčanech srdíčko, nikoliv symbol státnosti, ale symbol kýče, nelíbí se mi ani odsouzeníhodný čin několika dementů pražské kavárny s trenýrkami, ale mám obavy, aby tam v budoucnosti nevisela vlajka Islámského státu a každý kdo by šel okolo by musel vzdát slávu Alláhovi, jinak by byl ukamenován, Tolik J.V.Myslbek.
Manneken piss je samozřejmě symbolem Bruselu, tedy Belgie, bývalého španělského Nizozemí. To by mi asi ani Vlámové, ani Valoni neodpustili.