Ing. arch. Jiří Jirmus Jiří Jirmus v pondělí 20. září 2011 přijal v Domově důchodců, ve svém rodném Humpolci, návštěvu - galeristku svých obrazů, Stanislavu Macháčkovou „Galerie z ruky“ a Evu Rozehnalovou. Těžko lze vyjádřit slovy pohodu a atmosféru této dlouhé návštěvy. Je zachycena nejen na fotografii, ale i na filmu, kde Jiří s Evou recitují básničku, kterou ji naučil.

 Jiří si velmi vážil otce Evy R, pana Profesora Rozehnala. Litoval, že nemůže shlédnout výstavu jeho díla, instalovanou v „Galerii Jána Šmoka“ v Jihlavě. Náš neoblíbenější Profesor Rozehnal na FA, byl po zinscenovaném procesu vězněn. Eva Rozehnalová byla z Brna vyhnána do Jihlavy. Zde byli žáci jejího otce zaměstnáni ve Stavoprojektu. Avšak, ani po jejich prosbách tento Státní podnik „kádrovou špínu“nepřijal. Přijali ji však jeho žáci pan Profesora v „Osadě šťastného mládí“, jak ji Jiří Jirmus nazval. Barokní dům Mlýnská 68. Jihlava, půlka Romové, půlka architekti. Tedy zejména 3x Jiří. Nejstarší Jiří Šubrt, byl pro Evu „strýček“, jak ho nazývala. Noblesně a galantně se k Evě uměl chovat spolužák Jiří Kubín. No a Jiří Jirmus, zvaný „Jirmusák“.

 Docela „bezostyšně“ si dovoluji tvrdit, že jejich přátelství obohatilo jejich životy. Podívejte se prosím na ilustrační foto. Spoustu času věnovali poslechu hudby a prohlížení reprodukcí barokního umění - inspirací Jiřího tvorby. Byla to Eva, která si tuto poslední návštěvu u Jiřího Jirmuse „vypřála“ a přijela do Jihlavy, kde se setkali s galeristkou, paní Macháčkovou. Jiří o ní a její galerii při návštěvách na Mlýnské toho hodně napovídal. Ale teprve po setkání a návštěvě jejich „Galerie z ruky“ jsem plně pochopil, tedy proč a jak si Jiří vážil „Galerie z ruky“.

 Galerie má velký podíl na zhodnocení jeho díla, které dnes, přesně ve čtvrtek 5. března 2015, v 17 hodin bude v Oblastní galerii Vysočiny otevřeno veřejnosti. Při návštěvě malířského díla architekta Jirmuse, po vstupu do máshausu Galerie, reprezentujícího dobovou architekturu Jihlavy, si prosím dobře prohlédněte výstavu sochařských portrétů - bust. Jsou tam také busty, také architekta Kaplického. Jsou dokladem toho, že umělec, prostřednictvím „nejenom svého díla“, neumírá.