…nově otevřená, v lednu 2015, 70 let po válce, je na hřbitově v Jihlavě. Přístupná hlavním vchodem, přímo a rovno okolo kaple, na první křížení cesty do půl-rondelu. Kratší je to bočním vstupem z ulice U hřbitova.

 Naučná stezka vede v půlkruhových segmentech pod střední částí s kamennými lavičkami, kde na trávníčku je umístěna kamenná deska s dvojjazyčným nápisem: „Civilním obětem 2. světové války“. Myslím, že zdevastované pomníky pochází z meziválečného období, či spíš jsou ještě starší.

 Kriminalisté, kteří pachatele patně nevypátrají a už vůbec nedostanou k soudu, natož ke kompenzaci následků. Začnou otázkou: „ kdo, kdy a proč?“ Sdělovací prostředky, ukázaly využití těchto nálad při volbě prezidenta. Není důležité, co je pravda, ale na jakou notu obratný populista zahraje.

 Že to nebylo tak úplně fér, může soud sice konstatovat, ale ex post. Navrhuji a pokusím se požadovat. Magistrát - museum. Zrcadlově na druhé straně trávníčku obdobný kámen, jako je ten: „Civilním obětem 2. světové války“ s aktuálním textem. Drobné fragmenty roztříštěných pomníků odborně sebrat a uložit s popisem do depositu muzea. Bude to i historicky naučné o tom, jak dokázali kameny sofistikovaně spojovat jihlavští řemeslníci, když nebylo současných lepidel.

 Rány jsou čerstvé a velice ilustrativní. Těžké náhrobní kameny vrátit na původní místa. Nemusí to být hned, stejně jako když jsem požadoval, aby gotické portály z Brožíkovy ulice byly uloženy v lapidáriu muzea. Ředitel musea PhDr. F. Hoffmann už byl vyhnán z Jihlavy, takže to nebylo na poprvé pochopeno.

 Po urgencích byly z portálů vyjmuty a uloženy pouze profilované překlady. Bylo těžké vysvětlit, že to nemá hodnotu. Po vytrvalém obtěžování bylo před odvezením sutě domů na Brožíkové, vyjmuto několik portálů.

 Dostalo se mi možnosti navrhnout jejich umístění na dvoře musea. Doufám, že i v tomto případě, 70 let po válce, se podaří zachovat „lapidární“ památku.