Každým rokem se na náměstích českých měst v adventním čase rozsvítí vánoční stromy, pod nimiž se konají charitativní sbírky pro potřebné děti. Lidé tak příspěvkem do kasičky či dárkem pro děti z dětských domovů pokračují v tradici, kterou v roce 1924 založil v Brně básník a spisovatel, autor Lišky Bystroušky Rudolf Těsnohlídek. Na myšlenku pomoci opuštěným dětem ho přivedla historie, kterou zažil pět let před tím, když22. prosince 1919 v lese u Bílovic nad Svitavou s přáteli zachránil odložené, téměř zmrzlé batole. 

 Těsnohlídek si tehdy s malířem Františkem Koudelkou a Josefem Tesařem vyšli do lesa pro vánoční stromek. K jejich zděšení našli na jednom místě pod smrkem opuštěné, téměř zmrzlé děvčátko. Asi sedumnáctiměsíční holčičku odnesli na četnickou stanici do Bílovic, kde se jí dostalo rychlé pomoci.. Matku Lidušky, jak děvčátko pojmenovali, četníci zakrátko vypátrali. Byla jí pětadvacetiletá služka Marie Kosourová z Netína, otcem byl ruský zajatec z první světové války. Svobodná matka s dítětem nikde nemohla získat službu a bída ji nakonec dohnala k zoufalému činu. Za opuštění dítěte byla odsouzena k pěti letům těžkého žaláře.

 Příběh se smutným začátkem měl ale dobrý konec. Holčičku vychovala brněnská rodina Polákových. Zemřela v roce 1997 v 78 letech. Místo v lese, kde se podruhé narodila, připomíná skromný památník. Tato otřesná událost vedla spisovatele Těsnohlídka k hlubšímu zájmu o osudy opuštěných dětí a myšlence zbudovat pro ně domov. Inspiroval ho kodaňský zvyk stavět o Vánocích na náměstí strom, u kterého se vybíralo pro potřebné. Nápad uskutečnit také v Brně podobnou charitativní sbírku nakonec prosadil v roce 1924. Šestého prosince 1924 byl tak v bílovických lesích pokácen první československý vánoční strom a převezen do Brna.

 Na náměstí Svobody byl pak slavnostně rozsvícen 13. prosince za účasti významných brněnských osobností a před stovkami přihlížejících brňanů. Ti si tak velkou událost nemohli nechat ujít; vždyť to byl vůbec první vánoční strom republiky nejen u nás, ale na celém evropském kontinentě. Potřebné finance na domov pro opuštěné děti se scházely pomalu. Až po čtyřech letech sbírek byl 8. prosince 1928 položen základní kámen brněnského domova Dagmar v Brně-Žabovřeskách. Dětem se jeho brány otevřely o rok později. Tradici masarykovské republiky přetrhla německá okupace v roce 1939. Obnovila se znovu po válce a peníze vybrané pod stromy pomáhaly válečným sirotkům.

 Za komunistického režimu se sice někdy stromy stavěly, ale s jinou „ideovou náplní“. Stromy republiky s kasičkami vrátil na pár let uvolněný rok 1968. Vybíralo se na dětské vesničky SOS, které se tehdy začaly stavět.Od 80. let ozdobené stromy na náměstích umocňovaly atmosféru Vánoc už pravidelně a po listopadu 1989 se naplno obnovilo i charitativní poslání.

 Pokud máte zájem, dejte do vyhledávače Turistická. Mapy.cz Bílovice. Označení místa „Pam. prvního vánočního stromu“ tam najdete. Z konečné stanice tramvaje z Obřan to bývala, okolo řeky Svitavy, po červené značce do Těsnohlíhkova údolí, moc hezká předvánoční procházka.