Rok od roku má stále více párů problém s početím. Odborníci poukazují, že za dvacet let by mohlo na svět ze zkumavky přijít už každé třetí dítě.

 Procento žen, které normální cestou počnou, donosí a porodí dítě, se stále snižuje. Počet neplodných párů se u nás odhaduje na 15 procent. Vysočina zatím přední místa pomyslného žebříčku lidí marně toužících po miminku nezabírá.

 Podle primáře gynekologicko­porodnického oddělení jihlavské nemocnice Aleše Roztočila trápí neplodnost v našem kraji asi 10 procent párů. „Na Vysočině jsme na tom o něco lépe než celorepublikově. Máme celkem zdravé životní prostředí a malou migraci obyvatel,“ říká Roztočil s tím, že ženskou a mužskou neplodnost ovlivňují například životní prostředí, životní styl, věk rodičů, tělesný a psychický stres.

 Loni v jihlavské porodnici bylo z celkového počtu narozených dětí cca 30 dětí počato uměle. Jejich počet rok od roku stoupá. Bližší evidenci maminek a jejich porodů po umělém oplodnění si vysočinské porodnice nevedou. „Pro nemocnici to není až tak důležitá informace. My evidujeme celkový počet porodů a narozených dětí,“ reagovala na dotaz JL mluvčí třebíčské nemocnice Simona Kafoňková.

 Přibližně tři procenta žen v Česku počnou dítě za pomoci asistované reprodukce.

 Prvním miminkem počatým ve zkumavce byl v jihlavském centru asistované reprodukce v roce 2006 chlapeček. Jeho rodiče problém s otěhotněním přirozenou cestou řešili již delší dobu.

 Na vině byly tehdy zdravotní důvody ženy. „Vím, že ­ udělali dobře, a všem párům, které mají potíže s početím, to vřele doporučuji,“ říká maminka chlapce, paní Jana z Jihlavska. Dnes mají kromě něj i další dvě děti.
Po třech letech se totiž do centra vrátili znovu a do rodiny přibyla holčička.

 Další miminko přišlo vzhledem k předchozím okolnostem nečekaně, k jeho početí došlo přirozenou cestou.

 I s takovými případy se lékaři dle Roztočila setkávají. „Existuje takzvaná psychogenní neplodnost. Když žena dvakrát otěhotní po asistované reprodukci, přestane na svoji neplodnost myslet, psychogenní sterilita zmizne a žena může otěhotnět,“ tvrdí primář gynekologicko­porodnického oddělení jihlavské nemocnice.

 Neplodnost je ale stále rozšířenějším problémem mužů. Před 15 lety neschopnost oplodnit partnerku řešila přibližně pětina z nich, dnes se počet takto postižených mužů rozšířil na 60% mužské populace. Pro mnohé páry je pak asistovaná reprodukce poslední možností, jak mít vlastního potomka.

 Mezi faktory, které negativně ovlivňují kvalitu spermií, například patří i těsné spodní prádlo. „Slipy a těsné rifle jsou zcela nevhodné. Ideální by byly klasické totalitní trencle a zcela volné kalhoty z přírodního materiálu,“ poznamenává primář s tím, že kvalitu spermií ovlivňují i stres, špatné životní prostředí a věk.

 Tak špatně to ale s neplodností českých párů nevidí sexuolog Jaroslav Zvěřina. Podle něj je třeba si uvědomit, že dnešní páry se do plození potomstva pouští o deset i více let později, než tak činili jejich rodiče a prarodiče.

 „Ženy po třicítce již nejsou tak biologicky fertilní jako ženy o deset roků mladší. Také jejich partneři již v životě ledacos zažili a jejich plodnost nemusí být úplně srovnatelná s muži mladšími o deset a více roků,“ říká Zvěřina.

 S tím souhlasí i lékaři. Medicínsky doporučovaný a ideální věk ženy pro otěhotnění je v rozmezí 22 - 23 let. „Nyní ženy často myslí na otěhotnění kolem 30 let. Pokročilý věk ženy je významným faktorem vzniku sterility ženy,“ zmiňuje Aleš Roztočil.

 Překvapivé pro většinu lidí asi bude zjištění, že neplodný může být i člověk, který už vlastní děti má. Týká se jak žen, tak mužů. „Čím je člověk starší, tím hůře se rozmnožuje. V průběhu svého života se neustále setkává s faktory a onemocní nemocemi, které mohou negativně ovlivnit plodnost,“ vysvětluje primář Roztočil.