Nezaměstnanost na Vysočině dosáhla v lednu 8,3 %, bez práce je v kraji přes 29 tisíc lidí. O vyhlídkách těch, kteří hledají zaměstnání, jsme hovořili s ředitelem jihlavského úřadu práce Jiřím Hrdličkou.

 Jakou pomoc úřad práce nezaměstnaným nabízí?

 Název úřadu práce je špatný, my nezaměstnaným práci dát nemůžeme, to může jenom hospodářská sféra, podnikatelé. V našich silách je lidi pouze nasměrovat, například prostřednictvím rekvalifikací.

 Uchazeči navíc nemůžou čekat, že u nás najdou automaticky místo. Musí mít chuť sami zaměstnání hledat, protože na trhu volná pracovní místa jsou.

 Nezaměstnanost v celé republice letos dosáhla historického maxima, jak si stojí Vysočina v porovnání s ostatními kraji?

 Nezaměstnanost na Vysočině máme nyní mírně nad průměrem celé ČR. Zajímavé je, že do roku 2009 jsme byli pod tímto průměrem, v posledních třech letech je bohužel patrný nárůst.

 Kde jsou podle vás jeho příčiny?

 Určitě to souvisí s celkovou ekonomickou situací státu, a potažmo celé Evropy. Ruku v ruce s tím jde zhoršená ekonomická kondice firem. Horší situace na Vysočině může být způsobena například vysokým podílem stavebnictví, protože nezaměstnanost prvotně zasáhla právě tento obor.

 Dá se čekat zlepšení?

 Ekonomické studie počítají se zlepšením nejdříve v roce 2015. Bohužel nečekám, že bude lépe už letošním roce.

 V jakých oborech se lidé musí nejvíce bát o práci?

 Nejohroženější jsou místa ve stavebnictví a také v administrativě. V ní to souvisí s tím, jak se firmy očišťují od například od účetnictví. Naopak nejlépe jsou na tom služby nebo informační technologie. Z věkových kategorií mají největší problém sehnat práci mladí do 30 let, a pak lidé po padesátce.