Obrazy telčského moderního krajináře Davida Bartoně, si zahrají ve filmu. Aktuálně Bartoň také vystavuje v jihlavské minigalerii Trifoil.

 Po výstavě třebíčského barda výtvarného umění Ladislava Nováka představuje jihlavská galerie Trifoil v patře domu Husova 10 nové obrazy Davida Bartoně, malíře z ateliéru na telčském parkáně. Většina z osmnácti prezentovaných olejů – krajin, vznikla v letošním roce. Kurátorem výstavy je Karel Novotný, v listopadu ji Bartoňovi zahájili galerista Milan Čumpl a akademický malíř Ladislav Kukla.

 Jihlavská výstava Bartoňových obrazů uzavírá malířův pestrý rok. Navazuje totiž nejen na jeho letošní výstavy v Praze, Terezíně a Lounech. Vedle nich se totiž Bartoňovo dílo zajímavým způsobem zapsalo do české filmařiny. Celá stovka obrazů totiž hraje v novém českém filmu producenta Ondřeje Trojana a režiséra Zdeňka Tyce s titulem Jako nikdy, jehož premiéra se má odehrát 24. dubna 2013.

 Hlavní roli malíře ve filmu hraje Jiří Schmitzer – a s ním ve filmovém ateliéru právě Bartoňovy krajiny Vysočiny. „Pro natáčení filmu si půjčovali stovku mých obrazů. Maloval jsem do filmu i několik obrazů krajiny kolem Podmokelského mlýna, kde se natáčelo,“ popisuje Bartoň.

 Nejde přitom o první Bartoňovo umělecké setkání s režisérem Tycem. V letech 1998 a 1999 totiž s ním a s básníkem Jiřím Dědečkem spolupracoval na 25 dílech poetického a úspěšného televizního pořadu Cizí slovo poezie.

 
 V Jihlavě Bartoň vystavoval už před třemi lety, tehdy v Horáckém divadle.

 Obrazy, které zde vystavuje na přelomu roků 2012 a 2013, jsou vesměs malé formáty. Pod souhrnným názvem Nové obrazy malíř efektně i emotivně mapuje konkrétní místa Vysočiny v různém čase a roční době, ať už jde o krajinu v okolí Třeště, Čížova, Hodic nebo třeba Moravských Budějovic. Výstavu provází i kvalitní malířův nový katalog.

 „David Bartoň je především malíř, a proto jak jen to jde, maluje. Bohužel nemůže malovat soustavně, a tím důležitější je pro něho sešit s poznámkami, jež kreslí někdy v přímém, byť často jen letmém styku s krajinou…,“ říká o malíři přední český kunsthistorik Jaromír Zemína.

 Jak komentuje J. Zemina, zachycuje Bartoň jen nejvýraznější rysy motivů, které ho zaujaly, především tvar a umístění jednotlivých předmětů – tedy kompoziční základ příštích obrazů: „Motivy jsou velmi prosté a kresba čistě liniová, lapidární, místy až znaková, a pokud si David zaznamenává barvy, tak většinou pouze písemnými zkratkami…. Maluje dynamicky, ale přitom uvážlivě, a pádnost jeho obrazů má velmi jemné a křehké jádro.“ Bartoň podle něho maluje tiché krajiny bez lidí snad právě proto, že si jejichž hlučnost tolik užil za své hospodské éry a v různých undergroundových sešlostech.

 V lednu a únoru má Bartoňovu výstavu v Trifoilu vystřídat prezentace kreseb staroříšského malíře Otto Stritzka.