Retrospektivní výstavou českého autora postmoderní generace Antonína Střížka představuje Oblastní galerie Vysočiny jednoho z nejprodávanějších současných českých malířů.  

 „Jeho obrazy musí brát sběratelé většinou přímo z ateliéru, jakmile je dokončí. Když přijdou příště, už může být prodáno," uvedl kurátor Martin Dostál 23. února v Jihlavě výstavu Antonína Střížka, „zatímco ateliéry většiny malířů bývají většinou plné jejich obrazů, které malíři během let ukazují zájemcům, anebo některé ani neprodávají a dají je pryč, až když se dostanou do finanční tísně, u Tondy skoro žádné nejsou." 

 Úspěšnost jde ale podle Dostála u Střížka ruku v ruce s kvalitou. „Je to radost, když je umělec takto za vodou - dokonce za velkou vodou," narážel  kurátor na skutečnost, že v době jihlavské vernisáže pobýval Střížek v Mexiku. Dostál jej představil jako činorodého člověka, jehož ateliér lze i navštívit, který se ale do malířské tvorby někdy musí i „postrčit": „Tonda neustále něco povídá, na něco si stěžuje, něco glosuje atd., a to dělá také proto, aby nemusel malovat," popisoval s jistou mírou nadsázky. 

 Také obrazy vystavené v OGV Jihlava v Komenského ulici tedy zahrnují novinky přímo z ateliéru, anebo byly svezeny od sběratelů, z nichž mnozí mají „Střížků" hned několik. Některá díla z přelomu 80. a 90. let jsou také ve státních sbírkách. Vidět nyní obrazy v Jihlavě pohromadě je tedy podle Dostála poměrně unikátní.  

 Expanze do světa

 Střížek se narodil v roce 1959 v severočeském Rumburku. Na evropskou malířskou scénu se propracoval účastí na domácích postmodernistických prezentacích osmdesátých let. „Zúčastnil se všech pěti výstav Konfrontace v letech 1984-1986, kolektivních neoficiálních výstav v Praze, na Kladně a ve Svárově," konkretizuje Dostál. 

 Střížek poté svojí malbou na přelomu 80. a 90. let expandoval na výstavy doma i ve světě. „Ve šťastném okamžiku vzedmutí malířské vlny revokoval ikonografické možnosti ustálených druhů malby, jakými jsou zátiší, krajina a figurální kompozice,"  uvažuje Dostál. 

 Malíř si však podle něho s těmito žánry „hraje" a rozvíjí jejich možnosti: „Byla to, a stále je, hutná čistá malba s koloristickou radostí, která plně využívá možnosti a škálu olejové techniky." 

 Střížkův jednoduchý výtvarný jazyk,  kterým „drze" maluje tu letadla, domy, lokomotivy, ulice a tramvaje, jindy zase stromy, husy, boty, stěhovací rudly a „hasičáky" na zdi, kávovary nebo barevné ocasy pávů, je přirozený, jednoduchý a zřetelný. „Někomu může připadat, že je to jako od malíře z nedělní školy, ale ono je to poměrně velmi promyšlené, dá se možná použít i slovo rafinované," komentoval na vernisáži Střížkův snadno rozpoznatelný styl a témata M. Dostál. 

 Někdy Střížek  maluje podle filmů, příště je mu předlohou fotografie (třeba fotky cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, anebo série snímků automobilových bouraček od švýcarského policisty Arnolda Odermatta). Jindy  pracuje realisticky či zase „metafyzicky. „Tvoří nekonečné žánrové cykly, které se vnitřně vyvíjejí a dohromady vytváří vizuálně uhrančivý malířův svět. Vidíme a cítíme odkazy k romantismu Caspara Davida Friedricha, k civilismu malířství od dvacátých po čtyřicátá  léta minulého století, k nové i současné věcnosti, na Brusel i kubismus...," oceňuje Dostál.

 V roce 1993 byl Střížek vybrán k účasti na výstavě Rozbité zrcadlo (Der zebrochene Spiegel) v prestižních prostorách Deichtorhallen v Hamburku, která byla posléze reprízována i ve vídeňské Kunsthalle a Museumsquartier. Právě prezentace Střížka v kontextu s velikány poválečného umění, jakými byli či jsou Robert Ryman, Gerhard Richter, Georg Baselitz, Edward Ruscha či Sigmar Polke, včetně jeho generačních současníků Luca Tuymanse nebo Herberta Brandla, podle Dostála potvrdila výjimečné postavení tohoto českého malíře v rámci Evropy. 

 Jihlavské vernisáže se Střížek osobně nezúčastnil, podle aktuální informace ředitele OGV Aleše Seiferta ale přijede na dernisáž, která se koná 2. května od 14 hodin. Výstava je do té doby o všech nedělích přístupná zdarma. Tato loni zavedená novinka se podle ředitele OGV velmi osvědčila a začíná zvyšovat návštěvnost akcí v galerii. 

 S kurátorem Martinem Dostálem bude OGV podle slov ředitele i napříště pokračovat v představování českých výtvarníků 20. a 21. století.