Celkem 397 českých sokolů se vypravilo koncem června na západ USA, aby se zde zapojili do předvedení sokolské sletové skladby Rocková symfonie a skladby Jdi za štěstím. Na 25. sletu Amerického sokola předvedli cvičební sestavy na stadionu jedné ze středních škol na předměstí Chicaga.

Čeští sokolští bratři a sestry se za oceán vypravili ze všech koutů republiky. Od 22. června je čekal týdenní program před hlavním vystoupením. 
Např. v soutěži Fitness Challenge porovnali síly ve skocích přes švihadlo, dřepech, klicích či vzporu na výdrž. Zejména ale secvičovali společné cvičební skladby s menšími americkými a kanadskými skupinami.

Skladbu Rocková symfonie někteří američtí sokolové cvičili už loni na sletu v Praze. Samostatně nyní členové sokolské obce American Sokol předvedli v Chicagu také lidové tance a prostná cvičení ve skladbě All Sokols. 
Do Chicaga se s početnou českou výpravou vydali také tři cvičenci z Vysočiny - někdejší starosta a člen TJ Sokol Jihlava a také sbormistr zdejšího sokolského sboru Foerster Pavel Brada a současní už nečlenové Sokola Karel Melichar a Arnošt Neumann.  
„Slet nebyl po stránce rozsahu až tak velkolepý jako u nás, zájem diváků byl i menší, než jsme očekávali. My čeští sokolové jsme byli nejpočetnější skupina. Ale jinak bylo všechno s prapory a nástupem, jak to má být,“ popisuje Arnošt Neumann. 

Cestu na slet si čeští sokolové většinou hradili ze svého. Náklady na osobu převyšovaly částku sta tisíc korun, a tak si ne všichni cvičenci, kteří by se rádi do Ameriky vydali, mohli tuto cestu dovolit. 
„Vložil jsem do toho výplatu z důchodové pojistky,“ usmívá se Arnošt Neumann. Všichni tři sokolové z Vysočiny se také rozhodli připojit k desítkám bratrů a sester a pobyt si po sokolském sletu ještě prodloužit do 11. července. Čtyřmi autobusy se vydali na další takřka dvoutýdenní poznávací cestu po západu USA, po tamních městech a národních parcích.  

V Americe nebyl A. Neumann poprvé. Před více než dvaceti lety se podíval na pozvání známých na východní pobřeží. Projel si tehdy oblasti Bostonu, New Yorku či Washingtonu až na Floridu.  
„Západ mě teď lákal, především jeho národní parky. Jsem moc rád, že jsem se této akce zúčastnil, byly to opravdu hezké zážitky,“ komentuje cestu A. Neumann. 

Během pobytu v Chicagu si čeští sokolové prohlédli nejen samotné město, ale projeli se i po říčních kanálech Chicaga, dozvěděli se zajímavosti o jeho mrakodrapech. Poté odletěli do San Franciska, navštívili nádherné národní parky, Las Vegas, Los Angeles, Hollywood. Na chodníku slávy se A. Neumann vyfotil u hvězdy svého oblíbence a takřka jmenovce Paula Newmana. 
„V hotelech jsme spali po čtyřech na tzv. dvoulůžkových pokojích. Ale lůžka tam mají tak široká, že jsme se vešli bez potíží. Nakupovali jsme většinou v supermarketech, několikrát jsme měli snídaně na hotelu,“ popisuje A. Neumann. 

Život se sportem 
Pro Arnošta Neumanna, dnes Jihlaváka, původem z Velkého Meziříčí, bylo cvičení v Sokolu jednou z mnoha sportovních aktivit. 
Do sokolovny chodíval cvičit i za socialismu, kdy byla činnost jednoty oficiálně zakázána. Cvičilo se na nářadí, hrál se fotbálek, volejbálek. V dospělosti se kromě prvního ročníku zúčastnil všech spartakiád a následně sletů. Dnes už se zapojuje pouze do nácviků na slety jako nečlen Sokola. 

Celoživotně si ale udržuje další sportovní aktivity. S partou a přítelkyní se každoročně vydává na cykloturistické výlety po Česku, nyní už na elektrokole.
Někdejší dlouholetý technik v jihlavské Tesle a provozovatel pneuservisu začínal se sportem už v dětství. Navštěvoval tehdejší Sportovní školu dorostu, věnoval se atletice – především dálce a trojskoku, v němž vytvořil dlouholetý dorostenecký rekord bývalého Jihlavského kraje. Tím se také kvalifikoval do nejvyšší atletické soutěže a startoval za béčko Pražské Dukly, Duklu Lipník.  

Jeho velkou vášní se později stal také volejbal, který hrál dlouhé roky. V něm se věnoval, a stále se věnuje trenérské činnosti. V krajském přeboru trénuje děvčata ve volejbalovém klubu při škole Demlova, volejbalovou skupinu vedl také v jihlavské Tesle. Ke sportu přivedl i své dvě dcery a dva syny.  

Jeho hlavním sportem byl ale na celostátní úrovni biatlon, v němž dokonce po zisku potřebného počtu výkonnostních bodů získal titul Mistra sportu. 
„To bylo ještě za hluboké totality. Tenkrát se to ale nejmenovalo biatlon, ale Dukelský závod a Sokolovský závod. Tomu jsem se opravdu věnoval. V rámci okresu Jihlava jsem měl i skupinu, kterou jsem zároveň trénoval, jezdili jsme na různé závody,“ ohlíží se. 

Až do loňského roku jezdil jako činovník i na biatlonové závody Světového poháru do Nového Města na Moravě. Po absolvování kurzu pro rozhodčí v atletice pomáhá příležitostně při atletických závodech. 
„Dokud to zdravotně jen trochu jde, tak ještě vyjedu ven, do světa. Mám raději poznávačky. Sedět někde na jednom místě, to mě tolik nebaví,“ zamýšlí se. Cestoval nejen po Evropě - se svými nejbližšími se např. loni vydal na cestu do Ománu.