Dotazník JL

 Co vás na opačném pohlaví nejvíce vytáčí?

Jak neradi přiznávají chybu. I když je vidět i z Marsu, pořád je šance, že to nějak ukecají. A občas se jim to i povede!

 Měnila byste s muži?

Jen na den – pro výzkumné účely. Jinak si svoji ženskost užívám… i s těmi hormonálními bouřkami a batohem emocí na zádech.

 Co vy a řízení auta?

Milujeme se! Jezdím od 18 let a často. Za volantem rozjímám, poslouchám podcasty, volám s přáteli, zpívám (někdy i falešně) a hlavně, kochám se krajinou. Ideální terapie.

 O jakém povolání jste snila coby malá holka?

Chtěla jsem být kouzelnicí jako dědeček, písmomalířkou jako mamka… a vždycky mě to táhlo k dětem. To poslední se splnilo na 100 % a je to to největší kouzlo.

 Jaké jsou tři nejdůležitější věci ve vaší kabelce?

Kapesníčky (život je někdy doják), oblíbený parfém (pro duševní restart) a něco od mého synka – kamínek, autíčko nebo papírek s obrázkem. Nosím si s sebou kousek jeho světa.

 Zvládla byste se obejít týden bez mobilního telefonu?

Věřím, že ano – pokud by to bylo někde v přírodě, kde zpívají ptáci, teče tam řeka a voní louka…  A hlavně kdybych věděla, že nemusím nic řešit. Pak klidně i dva týdny.

   Sukně, nebo kalhoty?

Jak kdy. Sukně miluji, když se chci cítit volně a žensky.

Kalhoty zase, když vím, že bude akční den, že budu lovit dítě, tašky nebo běhat po schůzkách. Móda podle dne.

 Jaký byl váš největší úlet?

Životní rozhodnutí, která nikomu nedávala smysl, ale srdce vědělo. A vyplatilo se mu věřit. Věřím na zázraky.

 Co vás stoprocentně vždy rozesměje?  

Dětské hlášky, hlavně ty úplně vážné. A pak lidi, co se odhodlají říct vtip… a už se smějí dřív, než ho dopovědí.

 Které místo na Vysočině máte nejraději?

Bude to znít jako klišé, ale fakt miluji celou Vysočinu, pořád se kochám.

Ale pokud bych měla být konkrétnější, teď žijeme v Brtnici a neměnila bych. Prostě domov.

 Kterou vlastnost považujete za nejdůležitější?

Upřímnost s laskavostí a velkou dávkou empatie. Říct, co cítím, ale tak, aby to druhého nezranilo, spíš otevřelo prostor pro pochopení. A hlavně nebýt lhostejná.

Všímat si, kde můžu něco udělat jinak, citlivě. Mám ráda lidi, co se nebojí vykročit z vyšlapaných cest, když cítí, že by to mohlo přinést něco lepšího. Takže i odvaha.

 Máte nějaký svůj tip nebo recept, jak si udržet v současné době zdravou mysl?

Dělat věci, které dávají smysl. Být s lidmi, které mám ráda. Usmívat se, protože úsměv opravdu léčí. A taky si dovolit jen tak být… dýchat, zacvičit si jógu, obejmout někoho milovaného.

Vděčnost dělá zázraky. A když si začnu připadat jako superhrdinka, která má zvládat úplně všechno, beru to jako signál zpomalit. V klidu, sama pro sebe. Jen být. A to úplně stačí.       

Sylvie Slováková

 (*1979)

 Koordinátorka hostitelské péče v NF SPOLUŽIVOT

 Je dula, věnuje se kraniosakrální terapii a metodě Access Bars.

 Studuje terapeutické minimum a současně působí jako koordinátorka hostitelské péče v NF SPOLUŽIVOT.

 Hostitelská péče je jedinečná forma podpory, kdy dospělý dobrovolník vytváří důvěrný vztah s dítětem z dětského domova a tím mu ukazuje nové možnosti podpory na cestě životem.

 Svoji práci miluje, protože přináší radost i naději – dětem i dospělým.

 Je vdaná, má dvě děti a další tři děti jsou součástí její rodiny právě v rámci hostitelské péče.

 I zde na Vysočině se tento krásný způsob podpory realizuje ve spolupráci s dětskými domovy, kde vyrůstají děti, které si takový vztah moc přejí.