Bodnutí hmyzem má s návštěvou lékaře spojeno rok od roku čím dál víc lidí. Vyplývá to alespoň z právě zveřejněné statistiky největší zdravotní pojišťovny v Česku. 
Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) museli lékaři na náklady pojišťovny v roce 2024 po bodnutí hmyzem ošetřit 20.475 pacientů, což představuje meziroční nárůst o téměř 20 %. 
Náklady na jejich léčbu dosáhly 20 milionů korun, oproti zhruba 15 milionům korun v roce 2023. 

Často šlo o reakce po bodnutí včelou, vosou či sršněm, ale vysoký podíl mají i méně nebezpečné, zato četnější reakce na jiný hmyz, například čmeláky, komáry, ovády či mravence. 
„Bodnutí včelou, vosou a sršněm je z hlediska veřejného zdravotního pojištění nákladnější. Důvodem je četnější výskyt závažnějších reakcí a častá nutnost specializované péče. Tito živočichové totiž produkují jed, který může u alergických jedinců vyvolat velmi silnou imunitní odpověď,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP.

Záchranářům napříč krajem v této souvislosti výjezdů dramaticky ubylo. Loni do 18. srpna měli 477 výjezdů k pacientům po bodnutí hmyzem, letos jich je přitom jen 296. 
„Je to výrazně méně. Však taky loni řádily vosy mnohem víc. Převážně se u všech případů, ke kterým jsme vyjížděli, jednalo o klasické alergické reakce,“ sdělil mluvčí záchranářů na Vysočině Petr Janáček. 

V této souvislosti panuje stejný meziroční statistický trend také u profesionálních hasičů po celé Vysočině. Od začátku prázdnin se jim už počet výjezdů na likvidaci obtížného hmyzu o právě skončeném víkendu přehoupl sice přes dvě stovky (209), ale třeba za stejné období loni jich měli už skoro osm stovek (785). Vyplývá to z přehledu událostí na webu krajských hasičů. 

Ne ke všem nahlášeným případům přes tísňovou linku ale jednotky vyjíždějí.  Hasiči zasahují pouze, když hrozí takzvané nebezpečí z prodlení. 
V praxi to znamená, že jde výhradně jen o případy, kdy je ohrožen lidský život či zdraví. 

Mezi takzvané odůvodněné zásahy patří odstraňování rojů v místech, kde je velká koncentrace lidí. „Jde o školy, dětská hřiště, úřady, centra, tam kde je přítomen alergik, senioři, nemocnice a podobně,“ vysvětlila mluvčí hasičů Petra Musilová.
Podotýká, že pokud nehrozí nebezpečí z prodlení, a tím pádem není ohrožen lidský život či zdraví, hasiči na místo události vyjet nemohou a oznamovatel se musí obrátit přímo na specializovanou firmu.
Rozdíl mezi oběma případy je pouze v ceně. Zatímco, když například vosí hnízdo budou likvidovat hasiči, oznamovatele to nebude stát ani korunu. 
Kdežto pokud na odstranění vyjede specializovaná firma, zákazník za úhradu zásahu zaplatí ze svého řádově tisíce korun.  „Získat informace o tom, zda je naplněna podmínka nebezpečí z prodlení, je úkolem operátora tísňové linky,“ vysvětluje mluvčí hasičů na Vysočině. 

Dochází však také k případům, kdy volající (oznamovatel) událost zkreslí a velitel zásahu po příjezdu k místu události zjistí, že zásah hasičů není nutný. 
„Pak je zásah proveden za úhradu nákladů nebo jej hasiči neprovedou vůbec a z místa události odjedou zpět na základnu,“ dodává mluvčí. 

O způsobu provedení zásahu na místě rozhoduje na základě provedeného průzkumu velitel zásahu. Nejčastěji je k odstranění obtížného nebo nebezpečného hmyzu použit vysavač, kterým je roj nasátý a následně zlikvidovaný.  
V případech, že se jedná o včelí roj, pak hasiči velmi úzce spolupracují s místními včelaři. „V žádném případě však nelze neznámé roje kvůli hrozícímu rozšíření nákazy včelařům odchytávat,“ upozorňuje mluvčí.
Velkou měrou mohou lidé sami podle Musilové zabránit usídlení hmyzu ve svém obydlí, tím že provedou utěsnění netěsností střechy, fasády, odstraní dutiny. 
Tím sníží možnost usídlení a donutí hmyz zahnízdit v přírodě, kde nikoho neohrožuje.