Letní prázdniny se už přehouply do druhé poloviny. Dnes je neděle, 10. srpna. Svátek má svatý Vavřinec. Přísloví nám říká, že sv. Vavřinec je první podzimec. „Jak Vavřinec zavaří, tak se podzim vydaří!“ Aby ne, když je patronem všech kuchařů!

Způsob letošního léta je nějaký podivný. Moc jsme si ho neužili. Majitelé koupališť pláčí nad výdělkem. Už teď jsou hluboko v minusu, stejně tak, jako byli vlekaři v zimě.

Svatá Anna dodržuje staré přísloví. Rána jsou opravdu chladná 8° až 10°. Nic moc. U nás, v Bohdalově, se říkalo, že sv. Vavřinec načůrá do vody, a ta už je chladná. Už jsme se pak nekoupali.

V letošním létě obilí v kopečcích na Vysočině jen těžko dozrává. Žně se opožďují. Zemědělci také bědují.

Zbývá nám jediná radost, a to jsou koncerty na náměstí v Jihlavě. Začaly od 5. 6. a budou až do 28. 8. Za ně musíme být vděčni Karlu Paštykovi. Já vím, že letos mu přibylo na čele hezkých pár vrásek od starostí. “Jak to bude tenhle čtvrtek? Zase se spustí liják, nebo bude svítit sluníčko?“

Vedení našeho ústavu v Lesnově nám umožňuje některé koncerty navštívit. Tak už jsme byli 21. 7. natěšeni na koncert Rebelky. Klienti byli vystrojeni, auta čekala před vchodem. Aktivizační sestřičky Terezka, Petruška a Lenička byly připraveny nám pomoct s nástupem. A nebylo z toho nic.

V 15 hodin se na Lesnově spustil liják jako z konve. Tak jsme museli velice smutní zůstat doma. Škoda! Později odpoledne sluníčko vykouklo z mraků a vesele se nám smálo z modré oblohy.

Tak si to vynahradíme ve čtvrtek dne 7. 8. hraje Malá muzika Nauše Pepíka.

Jedeme Havlíčkovou ulicí a vidíme nově opravený železniční most. Je to hnus. Ještěže už nebydlím v ulici Jiřího z Poděbrad č. 9. To bych měla denně před očima. Možná se z toho stane nová atrakce Jihlavy. Lidi nebudou jezdit jen do zoo, ale budou se koukat na tu obludu na Havlíčkové ulici. Ten, kdo to vymyslel a povolil, měl asi „horečku omladnic“.

Dnešní koncert je opravdu slavnostní. Jak by ne, když právě dnešní den slaví kulaté narozeniny sám pan kapelník. Je to šedesátka. Karel Paštyka mu srdečně popřál a dal mu dárek. Přišli i další gratulanti. Kamarádi mu složili fungl novou písničku. Dnes má premiéru. Moc se všem líbila. Účastníci koncertu to odměnili velkým potleskem.

Tato kapela je známá tím, že hraje krásné jihočeské písničky. Polky, valčíky i tanga. Zahráli i waltz, to tu ještě nebylo. Došlo i na mojí oblíbenou písničku, a to Na břehu Blanice, stojí Maletice, vesnička má milená. To mi udělalo radost!

Ba hrbolatých kostkách náměstí tančí dnes hodně párů. Nechybí ani „lev parketu“ náš Vlastík. Provádí jen ty mladší tanečnice a hlavně naše sestřičky. To náš klient Miloslav Mička je nešťastný jako „šafářův dvoreček“. Bolí ho zrovna dnes, jak na potvoru, koleno. Zkusí to jednou, dvakrát a musí toho nechat. Nedivte se tomu, vždyť mu bude letos v prosinci už 92 let!

Koncert se blíží do finále. Sedíme opět pod lipami u morového sloupu. Člověk by neřekl, že tu může být nebezpečno. Co se nestalo? Najednou z korun lip vyletěl holub. Zřejmě si chtěl ulevit a svoji velkou nálož pustil mezi diváky.

Lidičky, mě to minulo jen o fous. Odnesla to moje sousedka. Její božíhodová sukně a kabelka. Všichni jsme ji utěšovali, že odteď bude mít štěstí, ať si podá Sportku. Tak uvidíme!

Jinak už se nic nestalo. Kapela měla velký úspěch a mohutný potlesk. Lidí bylo jako much. Bylo to krásné.