Parní léto: před koronavirem stála tuna černého uhlí 750 korun, teď je za 14 tisíc
I o právě skončeném víkendu se na železniční trať vedoucí z Kostelce u Jihlavy přes Třešť do Telče a dál vrátila romantika starých časů, vůně černého uhlí a syčení páry s nostalgickým houkáním lokomotivní píšťaly.
Léto s párou nabízející nostalgické jízdy historickým parním vlakem v čele s legendárním „Kafemlejnekem“, tady lokomotivou s označením 310.093, probíhalo na trati Kostelec, Třešť, Hodice, Telč, Dačice, Slavonice opět po dva víkendy.
V minulosti byly ročníky s třemi víkendy na přelomu července a srpna, ale pořadatelé, aby akci vůbec mohli uskutečnit, ji nakonec kvůli čím dál víc rostoucím nákladům museli o třetinu zkrátit.
Kafemlejnek není jen obyčejnou parní lokomotivou. Na Vysočinu míří pravidelně rok co rok ze Středočeského kraje. Domov má totiž v železničním muzeu Českých drah v Lužné u Rakovníka.
V čem je ale tahle parní lokomotiva výjimečná? Kromě klasické píšťaly, kterou strojvedoucí používá například tehdy, když se blíží se soupravou do stanice, je na ní instalovaný ještě zvonec, což je mezi parními lokomotivami unikát.
Takový stroj uvést do pohybu není jen tak. Musí se mu nejdřív pořádně zatopit pod kotlem. Pokud je úplně studený, topiči trvá několik hodin, než strojvedoucí může uvést mašinu do provozu a cestující si mohou užít vyhlídkovou jízdu.
„Vezměte si, že na trase z Telče do Třeště Kafemlejnek vypil tři kubíky vody,“ vypočítává Richard Cila za tým lidí, který se o zdárný chod Kafemlejnku během Parního léta stará.
Vysvětluje, že lokomotiva vypije úměrně vody proti tomu, jak moc je vytížená vlaková souprava. Vzhledem k tomu, že zájem lidí o svezení byl o tropickém víkendu obrovský, Cilu větší žízeň Kafemlejnku nepřekvapila.
„Samozřejmě ruku v ruce se spotřebou vody jde i spotřeba uhlí. Minulý týden jsme si na trati prožili monzunové deště. Teď zase tropická vedra. Lidi ale přijdou vždy. Je to jediná parní atrakce na Vysočině, takové jízdy nikde jinde v regionu nejsou,“ praví spokojeně Cila.
Pustil se i do ekonomiky. „Když si vezmete, že dnes jedna tuna černého uhlí stojí 14 tisíc korun a za jediný den provozu Kafemlejnek „sežere“ přibližně dvě tuny. Než přišla pandemie koronaviru, tak tuna stejného uhlí stála 750 korun, tak je to sakra rozdíl,“ nabízí porovnání.
Na jednu jízdu zvládne souprava přepravit bez problémů podle Cily 250 až 300 lidí. Vodu do lokomotivy zajišťují při zastávkách dobrovolní hasiči z automobilových cisteren.