Dívám se na televizi. To je moje neřest
Významné životní jubileum oslavil 1. srpna Bohuslav Štrejbar z Třeště, který je i zdejším rodákem. Nejstaršímu občanovi města je přesně 100 let.
Narodil se v roce 1925 jako třetí z celkem šesti sourozenců. V současnosti už ale žije jen jeho sestra Milada, která je o deset let mladší.
Pan Štrejbar následoval svého otce. Právě po něm se vyučil truhlářem, a to v družstvu Dřevo, které sídlilo ve Wolkerově ulici. Přestože se stal truhlářem, tíhl k jehlám a nitím.
Původně chtěl být krejčím. Šít se nakonec naučil sám. I teď si ještě sedne k šicímu stroji, aby si něco vyspravil. „Pan Štrejbar je na svůj věk neuvěřitelně vitální a plný energie,“ říká starosta města Vladislav Hynk, který mu byl společně s ostatními zástupci radnice osobně pogratulovat u něj doma.
Paměť panu Bohuslavovi slouží. Zavzpomínal na dětství v Třešti, školní léta i dramatické chvíle druhé světové války. V roce 1943, ve svých 18 letech, byl podle svých slov nuceně nasazen do hutí v Ostravě.
Až po tzv. kobercovém náletu se rozhodl utéct a pěšky se vrátil domů. Jeho svoboda však netrvala dlouho. Četníci ho cestou do práce zatkli a odvezli zpět. Tentokrát do kárného tábora v dolech. Tam pracoval jako havíř, dokud se mu po třech týdnech nepodařilo znovu uprchnout.
Začátkem května 1945 už byl zpět v rodné Třešti, která se krátce nato stala dějištěm nacistického násilí a krveprolití místních občanů. „Možná bychom dopadli také špatně, kdyby nás tehdy spolu s bratry náš táta nezavřel doma,“ vzpomíná pan Štrejbar na chvíle, kdy zvažoval zapojení do květnového povstání.
S úsměvem povyprávěl i o časech, kdy s přáteli korzovali po městě a navštěvovali kavárnu Republika. Právě tam potkal svou budoucí manželku Jarušku, kterou si vzal v roce 1954.
Společně vychovali dvě děti – dceru a syna. Dnes se těší ze čtyř vnoučat a stejného počtu pravnoučat. Nejmladší pravnučce je teprve pět let. Bohuslavova manželka zemřela již před 14 lety.
Celý profesní život strávil pan Štrejbar jako truhlář na údržbě v národním podniku Interier, kde pracovala i jeho žena.
Na otázku, zda má ve svém věku nějaké neřesti, odpověděl se smíchem: „Ale ano, dívám se na televizi.“ Každé ráno si navíc dopřává špek, má rád bůček, ovar a nepohrdne ani čokoládou. Alkohol ho nikdy nelákal a pivo mu prý dnes už vůbec nechutná.