Dva týdny, dvanáct národností, šestnáct teenagerů, desítky kilometrů na kolech nebo raftech, a hlavně nespočet nových zážitků. Tak vypadá 13. ročník mezinárodního Rotary cyklokempu, který i letos zčásti hostí Vysočina pod taktovkou Rotary klubů Jihlava a Telč. Mladým lidem nabízí intenzivní dobrodružství, kde nejde jen o sport, ale i o mezikulturní poznání, přátelství a osobní růst.

Teenageři ve věku 16–18 let, které do kempu vyslaly Rotary kluby z jejich domovských zemí, poznávají českou krajinu, památky i kulturu. Letos dorazili například ze Švédska, Velké Británie, USA, Tchaj-wanu, Turecka, Francie, Polska nebo Chorvatska.
Zatímco první týden program organizují kluby z Jihlavy a Telče, ve druhé polovině se skupiny ujímá Rotary klub České Budějovice, se kterým spolupracuje Rotary klub Český Krumlov a rakouský Freistadt. 
„Děti s námi průměrně na kolech najedou kolem 30 km denně. Některé nejsou tolik trénované a my tu nejsme od toho, abychom lámali rekordy. Chceme je přivést na místa, která pro ně budou zajímavá a která si opravdu užijí,“ říká jeden z jihlavských organizátorů Jan Krátký.

Každý kilometr má cíl
Kemp rozhodně není jen o šlapání do pedálů. Cyklistika je spíš spojovacím prvkem a cestou mezi zážitky. Účastníci navštěvují hrad Roštejn, tradiční kovárnu v Klátovci, zkouší si lezení na stěně, jízdu na koni, koupání nebo malování hrnků. Mimo Vysočinu se podívají i do Prahy, Českého Krumlova nebo si zkusí rafting na Vltavě.

„Myslela jsem si, že budeme jen jezdit na kole, ale každý den byl něčím výjimečný. Když jsem byla unavená, vždycky mě motivovalo, že nás na konci čeká nějaké překvapení nebo aktivita,“ říká Saga ze Švédska. Přiznává, že se bála, aby nezaostávala. 
„Čekala jsem, že všichni budou mezi sebou závodit a já zůstanu vzadu. Nějaká soutěž mezi námi panuje, ale zároveň se navzájem podporujeme. Nikdo nikoho nenechá úplně pozadu.“
„První dny byly těžké, protože nejsem moc sportovní typ, ale časem jsem se zlepšila. Líbí se mi, že hodně jezdíme, ale zároveň děláme i spoustu jiných věcí,“ popisuje polská účastnice Lena.

Když se sejde mnoho kultur
Zásadní součástí kempu je soužití různých národností, což nabízí příležitosti poznat vzájemné rozdíly i společné hodnoty. Každoročně je důležitou součástí kempu jeden český účastník. Nejen jako kamarád, ale i jako průvodce místním prostředím a pomocník v komunikaci. 

„Jsem ráda, že fungujeme jako jedna velká skupina. Bavíme se spolu, vytváříme společné vzpomínky a nikdo není stranou,“ potvrzuje vzájemné dobré vztahy Anais z Francie.
Během výletu však vznikají zajímavé situace, kdy se odlišnosti mezi kulturami přece jen projeví. Například Šimon z Česka vypráví o společném zážitku z farmy. 

„Zabíjeli jsme slepice, a nakonec u toho zůstali jen Češi, Turek a Chorvat. Všichni ostatní se radši ztratili. A když došlo na kuchání, zůstali už jen Češi. Bylo docela zajímavé sledovat, kdo co zvládne.“
Některé momenty vyloženě rozesmály celý kemp. „Když Gu-Chien z Tchaj-wanu řekl Italům, že pizza pochází z Ameriky, skoro se mezi sebou porvali,“ směje se Šimon.
Gu-Chien oceňuje i styl, jakým se mezi sebou Češi baví a vtipkují. „Miluji český humor. Umíte z negativního udělat pozitivní věc a naopak. Je to fascinující slovní hra. A hlavně jsem díky této zkušenosti potkal skvělé lidi.“

Za každou aktivitou je důkladná organizace
Za každodenním dobrodružstvím stojí promyšlená organizace. Každý den s účastníky vyráží technická podpora, která řeší vyfouklé pneumatiky nebo spadlé řetězy. V doprovodném vozidle se navíc převáží jídlo, voda i zdravotní brašna. Pokud by došlo ke zranění, je zajištěna i lékařská pomoc.

Všichni účastníci navíc musí umět dobře anglicky, aby spolu mohli plynule komunikovat. Každý večer totiž společně prezentují a představují své země, sami sebe, své koníčky a rodiny.

Zážitky na celý život
Martin z Chorvatska původně do Česka ani neplánoval jet. „Chtěl jsem do Itálie, ale tam mě nevzali. Když jsem pak viděl program českého kempu, věděl jsem, že je to správná volba. Věnuji se aktivně cyklistice, doma jezdím každý den, takže pro mě ideální.“
Největším překvapením pak pro něj byla možnost zkusit si řídit bagr.

Anais z Francie si poprvé vyzkoušela jízdu na koni. „Vždycky jsem se jich bála, takže mě překvapilo, jak moc mě to nakonec bavilo. Zároveň jsem si užila i přírodu, kvůli které mě to sem v první řadě lákalo.“
Cílem Rotary cyklokempu není, podle slov Jana Krátkého, ukázat jen krásy České republiky, ale především nabídnout mladým lidem prostor, kde si vyzkouší spolupráci, překonají vlastní limity, navážou nová přátelství a odvezou si zážitky, které jim nikdo nevezme.
„Rodiče chtěli, abych poznávala jakožto mladý člověk. Díky této zkušenosti jsem poznala nejen Česko, ale i jiné kultury lidí, se kterými jsem se zde potkala,” zakončuje Saga ze Švédska.