V neděli 27. července zemřel po těžké nemoci ve věku 66 let Ing. Libor Ferda, oceněný člen Horské záchranné služby v Nízkých Tatrách, po revoluci jeden ze zakládajících členů znovuobnoveného Rotary klubu Jihlava a bývalý jihlavský zastupitel. 
Ing. Libor Ferda se narodil 11. dubna 1959; vysokou školu vystudoval v Ostravě. Jeho organizační schopnosti se plně projevily až po Listopadu 1989, i když již v letech 1982 až 1990 vedl dřívější skautský oddíl Vlčata.  
V prvních svobodných volbách se dostal do jihlavského zastupitelstva, kde působil od března 1991 do konce volebního období roku 1994.

Jako odborník na důlní díla byl v roce 1992 pověřen odborným dohledem nad jedním z velkých problémů města Jihlavy - stavbou kolektorů. Sám Ferda ji nazval „typickou ukázkou někdejší komunistické gigantománie“. 
Řada Jihlavanů si také bude pamatovat i firmu Vikospol ve Smetanově ulici, kterou založil a která jako jedna z prvních vyráběla ve městě razítka. 

Patřil také mezi organizátory oslav 140. výročí narození G. Mahlera, prvního mahlerovského festivalu, který se uskutečnil v roce 2000. Spolu s Alenou Jakubíčkovou a Evou Bystrianskou se nejvíce zasloužili o důstojný a organizačně zvládnutý průběh oslav. 
Jeho snaha pomáhat ostatním se nejvíce projevila v aktivitách znovuobnoveného Rotary klubu Jihlava. Již v roce 1992 jako jeho jednatel vysvětloval v novinách cíle rotariánského hnutí. Mnoho let se v něm staral o bezchybný organizační chod klubu, když v něm vykonával funkci sekretáře. Řadu let se také spolu s Pavlem Tomanem podílel na organizování mezinárodních cyklokempů, které klub pořádal. 

„Na táborech měl obrovskou zásluhu,“ vzpomíná na něj Toman, který s ním pořádal celkem 11 zahraničních táborů. „Já jsem především řešil komunikaci v angličtině, Libor stál v pozadí a zajišťoval všechny praktické věci od kol, návštěv, technických i zdravotních problémů…. Byl to vynikající, nenahraditelný a spolehlivý parťák, praktik a organizátor, pro mě to byla pravá ruka. Vždy vše dokázal vyřešit.“

Jak Toman dodává, Libor Ferda rotariánskou myšlenkou pomáhat ostatním doslova žil. „Sám byl v pozadí, ale figuroval v mnoha projektech Rotary klubu pro Praktickou školu, Život 90, hospicové hnutí…, vždy se podílel, ale nechtěl být viděn. Byl velmi spokojený, že se to povedlo, ale nikdy se tím nevychloubal. Skromný a nenápadný, ale udělal spoustu práce,“ říká o něm závěrem.   

V posledních letech Libor Ferda pracoval jako technik údržby a měl na starosti přibližně 120 benzínových pump po celé Moravě a v Jihlavě se příliš nezdržoval.
Jako velký sportovec a výborný lyžař se však na Slovensku ve středisku Jasná v Nízkých Tatrách podílel na výuce zahraničních studentů v lyžování v rámci Rotary Ski Campů. V Jasné si také našel současnou manželku, která tehdy byla jednou z pěti žen, které působily na Slovensku u Horské záchranné služby. 

Na její doporučení absolvoval řadu kurzů a po složení odborných zkoušek a fyzických testů se v roce 2010 stal dobrovolným smluvním záchranářem Horské záchranné služby s odbornou způsobilostí pro výkon základní záchranné činnosti.
Díky svým schopnostem působil jako předseda Asociace horských záchranářů v oblasti Nízké Tatry. „Příslušníci HZS mají nonstop služby, a dobrovolníci vypomáhají pouze o víkendech, a na požádání například při pátracích akcích, sportovních událostech apod.,“ vysvětlil v rozhovoru JL v roce 2018. Záchranáře v Nízkých Tatrách dělal plných 15 let.  

Před třemi lety Libora Ferdu slovenský ministr vnitra ocenil za rozvoj horské služby v rámci 50. výročí založení Střediska lavinové prevence Horské záchranné služby.
„Je to pro mě osobně obrovské morální ocenění za dobrovolnickou činnost, kterou jsem na Jasné odvedl,“ řekl v rozhovoru s JL. 

I po ukončení aktivní služby se stále angažoval jako předseda oblasti pro Nízké Tatry a stal se prvním místopředsedou Rady Asociace horských záchranářů. 
Poslední rozloučení s Ing. Liborem Ferdou se koná dnes, v pátek 1. srpna, v 11 hodin v jihlavském krematoriu.