Ani ne padesátka lidí zavítala ve čtvrtek odpoledne do kina v Dolní Cerekvi. Přišli se podívat na prezentaci, kde by se měl vystavět povrchový areál. 
Za podmínky, že se na území sdružujícím osm obcí vybuduje úložiště jaderného odpadu. V diskuzi s občany zaznělo, že finální lokalita pro výstavbu má být oznámena do roku 2030. 

Se zahájením provozu úložiště počítá Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o 20 let později. Časovou linku na setkání potvrdila ze organizaci Markéta Dohnálková,  vedoucí úseku přípravy hlubinného úložiště.
Výsledky metodiky umístění povrchových areálů odprezentovali za hodinu Alexandr Butovič a Pavel Bureš. V lokalitě se jim podařilo najít celkem čtyři varianty, kam by se na území Hrádku dal umístit  povrchový areál. 

Butovič také ve své části prezentace zmínil pocitové mapy. Právě do nich mohli zájemci přes internet zanášet v průběhu celého června pro ně hodnotná nebo problematická místa.
„Lidé se tak sami mohli zapojit do posouzení jednotlivých ploch, která je z jejich pohledu vhodnější,“ vysvětloval na setkání v kině Butovič.

Odkaz na fiktivního génia
Druhý z autorů prezentace metodiky Pavel Bureš promluvil před lidmi o tom, že pokud dojde k výstavbě na území Hrádku, bude třeba rozšířit stávající silniční síť, a to třeba komunikaci třetí třídy číslo 1335 a spojnici mezi městysem a Rohoznou. 
„To je jak z Járy Cimrmana,“ ulevila si jedna z diskutujících v kině. „To jsi vystihla naprosto přesně,“ reagovala na její slova vedle sedící žena. 

Bureš dodal, že velikost povrchového areálu by měla zabrat maximálně plochu 12 hektarů. Po hodinové prezentaci se dostalo na otázky z publika. Lidi zajímalo, proč je nutné stavět povrchový areál a došlo také na horkou komoru. 
Butovič vysvětloval, že bez povrchového areálu se úložiště vyhořelého jaderného paliva neobejde. Zároveň se snažil přítomné uklidit, že bude co nejvíc skryto pod zemí. 

„Zázemí vzniknout zkrátka musí. Naší snahou je a bude, aby rušilo co nejméně,“ řekl Butovič. Jednu ze čtyř případných lokalit v Hrádku pro vybudování povrchového areálu by mohlo SÚRAO oznámit ještě v letošním roce. 
V povrchovém areálu se počítá s vybudováním řádově desítek objektů. Obsahovat podle Butoviče bude například administrativní budovu, vrátnici, zázemí pro zaměstnance, ale také infocentrum, trafostanici, hasičskou zbrojnici, jídelnu, garáže, sklady, dílny, nebo sklad výbušnin. 

Vybírá se ze čtyř lokalit
Aktuálně je proces výběru finální varianty pro výstavbu úložiště vyhořelého jaderného paliva zúžený na čtyři lokality, přičemž hned dvě z nich jsou na Vysočině. 
Konkrétně jde nejen o lokalitu Hrádek, ale také Horky na Třebíčsku, Březového potoku na Klatovsku a  Janochu nedaleko Temelína.

Lokalita Hrádek, která v sobě sdružuje celkem osm obcí, leží na území Boršova, Cejle, Dolní Cerekve, Hojkova, Milíčova, Mirošova, Nového Rychnova a Rohozné. 
Celkem šest obcí a dva městyse na celkové rozloze průzkumného území 35,08 km2 obdrží příspěvky za stanovené průzkumné území podle SÚRAO dohromady nejméně ve výši 27,8 milionu ročně po celou dobu trvání platnosti stanoveného průzkumného území.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má stát podle dřívějších informací zhruba 220 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.