Unikátní projekt Velkých dějin zemí Koruny české nakladatelství Paseka pokračuje vydáním svazku číslo XVIII., který mapuje roky 1956-1967. Díl vyšel na jaře tohoto roku. 
Sepsal jej historik a politolog Jiří Suk (*1966), který se věnuje moderním dějinám Československa. Autor vystudoval archivnictví, historii a v doktorském programu politologii na FF UK; nyní působí v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. 
Před devíti lety získal Cenu Josefa Hlávky a jeho dílo Labyrintem revoluce o okolnostech pádu komunistického režimu v Československu se v soutěži Magnesia Litera stalo Knihou roku 2003. 

Jak pojmout období let 1956-1967? ptá se v úvodu osmnáctého svazku svazku Velkých dějin historik Suk. „Jde o období přechodu od ´lidové demokracie´ k ´socialismu´, od státního teroru k reformnímu hnutí, od nerealistických vizí ke kritické racionalitě, od služebného umění k tvůrčí svobodě, od intelektuálního poručníkování k pronikavému kriticismu, od diktátu jednoty k anarchii plurality,“ píše. 
Jak dále uvádí, svazek nemá encyklopedický charakter, ale snaží se vysvětlit hybné politické, sociálně-ekonomické a kulturní jevy v daném období. 
Stručně se dá říci, že se mu to podařilo. Čtivou a vysvětlující formou se před námi otevírá doba, pro mnohé starší občany vlastně nedávno minulá. 
Knihu autor rozdělil do tří částí – Od lidové demokracie k socialismu, Život v socialismu a Krize socialismu. Doslova před očima se před námi otevírá svět, ve kterém žili naši rodiče či prarodiče. Černé na bílém si můžeme přečíst to, co nám mladším jistě vyprávěli, včetně opatrné revize politických procesů z počátku padesátých let. 

Dočteme se o kulturním „boji“, v němž například kniha Zbabělci (1958) Josefa Škvoreckého byla odsouzena, a kdo z redaktorů ji „nestrhal“, byl propuštěn. Stejně jako film Jána Kadára a Elmara Klose Tři přání (1958), kteří dostali dvouletý zákaz činnosti… Určité uvolnění pak dalo v šedesátých letech vzniknout filmům, které patří k tomu nejlepšímu v naší filmové historii – od M. Formanova Hoří má panenko až po Bílou paní Z. Podskalského a K. Michala. 
Osmnáctý svazek Velkých dějin však není jen o kultuře, komplexně pojednává o letech 1956–1967, pro něž se vžilo označení „období tání“. 

Zadlužená ekonomika dál zaostávala za kapitalistickým Západem, centrálně řízené hospodářství se míjelo s očekáváním konzumně naladěné společnosti, lidé naplňovali své potřeby prostřednictvím šedé ekonomiky, kvetla korupce, a především rostla poptávka po rozkrytí policejní a justiční zvůle uplynulých let.

Politické, hospodářské a kulturní dějiny doprovázejí sondy do každodenního života za socialismu – od hodnocení životní úrovně přes bydlení, práci či zdraví po intimní zónu rodinného prostředí nebo náboženské víry.
Sjezd spisovatelů v létě 1967 odhalil cenzuru, nulovou svobodu slova a projevy a aktivity L. Vaculíka, P. Kohouta, který se ze „stalinistického veršotepce“ stal bojovníkem proti diktatuře, I. Klímy, V. Havla se staly nezapomenutelnými. Na sjezd bylo uvaleno informační embargo.

Trpělivost však v té době došla pražským studentům, kteří se 31. října 1967 vydali na protestní pochod s hesly „Chceme světlo“. Bylo jich na dva tisíce. Ač pochod neměl protirežimní charakter, následný střet s policií skončil brutálním zásahem, který po určité době vyústil v rezignaci prvního tajemníka Antonína Novotného. O pražském jaru 1968 a tomu, co následovalo, má pojednávat příští svazek Velkých dějin. 

K doplnění celé české historie ještě schází svazek XVI. mapující léta 1945-1948. Ten v současnosti zpracovávají historici Jiří Kocian, Vít Smetana a Jiří Pernes. 
Osmnáctý svazek (1956-1967) je vybaven jako svazky předešlé poznámkovým aparátem, prameny i rejstříkem. Jedinou novinkou je snad jen chybějící ochranný papírový obal, který měly všechny předešlé knihy včetně těch devíti v tematické řadě Velkých dějin. 
Jak nakladatelství uvedlo, všechny nové díly i dotisky již budou bez nich. „Díky tomu dokážeme udržet stále stejnou cenu. Na knihách samotných se nic nemění, dostanete prvotřídní kvalitu, na kterou jste u Paseky zvyklí,“ píší na webu vydavatelství.