V těchto dnech paní Jean Svoboda z Austrálie končí návštěvu Vysočiny, kam přijela hledat stopy svých českých předků. Svoje hledání nazvala rozplétáním rodinných vláken. 
Vzpomíná: „Donedávna jsem o své české rodině nic nevěděla. Když jsem v online katolické farní matrice našla záznam o narození mého otce, k mému překvapení tam byla také jména mých prarodičů. Možnost zjistit, kdo moji předci byli, mi pomohlo zjistit, kdo jsem. Tak začala moje cesta do minulosti a stala se mou posedlostí.“

Během několikaletého pátrání online v českých archivech a nyní už druhé návštěvy Čech navázala také řadu osobních kontaktů s potomky svých předků. 
Její děda Bohumil Svoboda (1877-1955) působil ve Velkém Meziříčí jako učitel hudby, sbormistr a skladatel hudby, hlavně pro chrámové sbory. Byl žákem a později i spolupracovníkem Leoše Janáčka. Paní Jean už vypátrala celou dlouhou řadu jeho učitelských a mlynářských předků.

Její babička Kateřina Frantálová (1887-1972) se narodila v rolnické rodině č. 20 v Hojkově, kde byl rod Frantálů hodně rozšířen, a stala se učitelkou. 
Prababička Kateřina Dvořáková pocházela z rodiny osvíceného sedláka Josefa Dvořáka z Dušejova č. 9, který všem svým 11 dětem dopřál dobré vzdělání. Např. syn Vincenc se stal univerzitním profesorem v Záhřebu, syn Vojtěch jako stavební inženýr a architekt projektoval např. Besední dům v Jihlavě (společně s K. Welzlem) a řadu dalších spolkových domů, radnic, škol, kaplí aj. 

Syn Bohumila Svobody a Kateřiny Frantálové, Jiří Svoboda (1912-1989), elektroinženýr a důstojník čsl. armády, byl v říjnu 1939 při obchůzce v pražských ulicích při demonstracích proti německým okupantům odveden a poslán na práce do Německa v Heilbornu, kde konal těžké práce na stavbě silnic. 

Od r. 1945 žil v americkém sektoru pro vysídlené osoby a tam se setkal se svou budoucí manželkou Valijou Jasaitis z Lotyšska. V r. 1950 se rozhodli odjet do Austrálie, kde se jim narodila jediná dcera Jean. V Austrálii začali nový život a o své minulosti moc nemluvili.

Nyní, když paní Jean Svoboda bude od nás odjíždět, tak díky zdejším archivům, nově nalezeným dokumentům a rodinným fotografiím, díky svým poznaným příbuzným a přátelům už bude znát své české kořeny i dlouho hledanou odpověď na otázku – kdo jsem, odkud pocházím. 
Bude znát i historii českých zemí stejně jako historické a umělecké památky, které zde při obou cestách navštívila a obdivovala.