Vzpomínka na básníka Šelepu
Na Jindřichohradecko o prázdninách dojížděl básník Karel Šelepa za svou sestrou. V 80. letech byl perzekuován a jeho básně nesměly být vydávány. Získal jsem od něho jednu báseň s názvem Prosinec, kterou uvádím.
Prosinec
Zavírám okno, rok jde k svému konci
na nebi skví se hvězda v chladné tmě
a jako vždycky v prosincové noci
hlas zvonu a vzpomínek volá mne.
Snad k oné hvězdě doletět se zdaří
snad někomu i svoje štěstí dá.
Kdo však má duši, která září
svou hvězdu na obloze nehledá.
Zajímavý úryvek básně Prosinec pro mně dosud neznámého básníka Karla Šelepy, v 80. letech minulého století perzekuovaného minulým režimem. Je to již několik let, kdy do JL přispíval svými básněmi, články, cestopisy, fejetony a nevím čím vším ještě dalším, jihlavský Rodák /úmyslně píšu velké R/ Vladimír Kříž, taky údajně perzekuovaný bolševikem, dokonce donucený emigrovat do ciziny, který byl donucen žít v USA, stát Kalifornie, odkud přispíval do JL svými postřehy, články, atd. Potom se zjistilo, že již dávno před rokem 1989 byl aktivním spolupracovníkem StB a publikování jeho tehdy vysoce ceněných literárně - uměleckých výplodů a výblitků v JL skončilo. Pevně věřím, že Karel Šelepa je skutečný básník a umělec, hodný našeho zájmu. O tvorbu básníka Šelepy se budu dále zajímat.
O básníka Karla ŠELEPU jsem se zajímal . Narodil se 31.1.1885, zemřel 15.5.1969. Studoval, pracoval a žil v Praze. Píše se o něm, že to byl účetní, básník, prozaik. Báseň Závoj napsal v roce 1917, další později. Mezi knihkupci se říká, že o jeho vydaná díla byl minimální zájem. Proto nebyla jeho díla vydávána. To, že byl perzekuován a jeho díla nesměla být vydávána, není pravda. Je třeba se dívat pravdě zpříma do očí.Každého básníka, i mizerného,si i přesto vážím a rád si nějakou báseň přečtu. Četl jsem i básně Vladimíra Kříže. A nebyly špatné.